Ing. Vojtěch Svoboda, CSc.: Základní motivační a organizační přednáška k TV@J
Posluchárna: 103
Kdy:
Ing. Vojtěch Svoboda, CSc.: Badatelská komunikace – motivace pro TV@J
Posluchárna: 103
Kdy:
Nedělní paralelní přednášky (14.00)
Ing. Ondřej Kořistka, MBA: Když záření léčí aneb radioterapie jako bojovník s rakovinou
Ionizující záření je dobrý sluha, ale zlý pán. Dokáže popálit i zabít, ale také jako neviditelný zachránce vyléčit rakovinu či ulevit od bolesti. Jak radiace působí na lidskou buňku a proč někdy pomáhá a někdy škodí? Umí se naše buňky bránit? Jak vzniká rakovina a jak lze ionizující záření využít při její diagnostice a léčbě? Vydejme se na cestu s onkologicky nemocným pacientem k jeho uzdravení, rozdělme si v tomto procesu úkoly lékaře a radiologického fyzika a představme si moderní radioterapeutické postupy.
Posluchárna: 215
Kdy:14:00
doc. Ing. Aleš Materna, Ph.D.: Pevné, pevnější, nejpevnější
Je pevnější vlákno z pavučiny nebo oceli? Bude nám pevnost současných materiálů stačit na vědecké projekty 21. století, jakými jsou například kosmický výtah nebo fúzní reaktor? Jak se uplatňují počítače při pevnostních výpočtech? Přednáška se snaží odpovědět na tyto, ale i mnohé další otázky.
Posluchárna: 9
Kdy:
doc. Ing. Martin Kropík, CSc.: Systémy podle důležitosti vzhledem k jaderné bezpečnosti a naše elektrárny Dukovany a Temelín- technologie a instrumentace
Posluchárna:
Kdy:14:00
Ing. Ondřej Ficker, Ph.D.: Termojaderná fúze
Základní principy získávání energie slučováním lehkých jader izotopů vodíku. Historický úvod, podmínky zapálení reakce, idea setrvačného a magnetického udržení plazmatu. Problematika zdrojů, bezpečnosti a odpadů. Současný stav a výhledy badatelského úsilí jak v českém, tak ve světovém měřítku.
Posluchárna:
Kdy:14.00
Ing. Vladimír Jarý, Ph.D.: Teorie her
V této přednášce se nejprve zaměříme na tahové hry pro dva hráče. Odvodíme si algoritmus minimax řešící takovéto hry a vysvětlíme si proč není pro praktické účely použitelný a jak by šel vylepšit.
Ve druhé části se zaměříme na klasickou teorii her, budeme diskutovat řešení slavné hry zvané Vězňovo dilema a ukážeme si, kdy je lepší, když si o vás soupeř myslí, že nejste racionální.
Posluchárna:
Kdy:
Mgr. Jaroslav Hamrle, Ph.D.: Uvedení do kvantového popisu materiálů.
Výpočty vlastností materiálů z prvních principů
Posluchárna:
Kdy:
Pondělní přednáška o vědecké komunikaci pro nováčky na TV@J (16.30)
Ing. Vojtěch Svoboda, CSc.: Vědecká prezentace I – jak na prezentace a publikace
Posluchárna: 103
Kdy:16:30
Pondělní alternativní přednášky pro ty, co jsou na TV@J poněkolikáté (16.30)
doc. RNDr. Ing. Petr Distler, Ph.D. et Ph.D.: Čím se zabývá jaderná chemie v roce 2024?
Podíváme se na aktuální zajímavosti i řešená témata na poli jaderné chemie, krátce nahlídneme do historie a bude Vás čekat i pár slov o nakládaní s ozářeným jaderným palivem, tedy o jaderné energetice z pohledu chemika.
Posluchárna: 314
Kdy:16:30
doc. Ing. Lubomíra Dvořáková, Ph.D.: Erdősovo číslo
Paul Erdös (1913 – 1996) se věnoval kombinatorice, teorii grafů a teorii čísel. Zajímaly jej problémy, které se dají lehce formulovat, ale jsou jen obtížně řešitelné. Například už v 18 letech dokázal elegantně tzv. Bertrandovu hypotézu, že mezi každým přirozeným číslem n a jeho dvojnásobkem 2n leží nějaké prvočíslo. Čebyšev sice toto tvrzení dokázal již v roce 1850, ale Erdösův důkaz byl elementárnější a krásnější. Erdös tvrdil, že existuje Kniha, ve které jsou jen ty nejhezčí důkazy. Opravdoví matematici jsou ti, jejichž důkazy se podobají důkazům z Knihy. Erdös má na kontě kolem 1500 matematických článků s asi 500 spoluautory. Není divu, že bylo definováno Erdösovo číslo: Erdös sám má číslo 0. Ti, kdo napsali článek s Erdösem, mají číslo 1. Ti, kdo publikovali článek s nějakým spoluautorem Erdöse, mají číslo 2 atd. Prozradíme si, jak se dá nízké Erdösovo číslo získat
Posluchárna:
Kdy:16:30
Hlavní pozvaná přednáška (Středa 8.30)
prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc., dr. h. c.: Cesta k vědecké práci
-
Posluchárna: 103
Kdy:8:30
Středeční přednáška o vědecké komunikaci pro nováčky na TV@J (10.30)
Bc. Darren Copeland: Intro to the scientific communication – general introduction to public speaking
Giving presentations in English is a challenge, especially if you don’t consider yourself a natural-born public speaker. In my experience, mathematicians and scientists often consider themselves more naturally introverts than extroverts, and the thought of presenting their work in public is a frightening prospect. I would like to challenge these assumptions by providing a few helpful tips on public speaking and by providing several approaches that should help you feel more confident when addressing an audience.
Posluchárna: 103
Kdy:
Středeční alternativní přednášky pro ty, co jsou na TV@J poněkolikáté (10.30)
doc. Ing. Miroslav Virius, CSc.: Od pravěku po internet (Mechanizace myšlení)
-
Posluchárna:
Kdy:
Středeční diskuzní párty (17.30)
Ing. Ondřej Kořistka, MBA: (H)různé tváře radiace
Radiace není vidět, slyšet ani cítit, nemůžeme si na ni sáhnout ani ji ochutnat a možná právě proto v nás žlutý trojúhelník se symbolem radioaktivity podněcuje obavy či dokonce strach. Ionizující záření nám však nastavuje mnoho tváří, z nichž málokteré jsou \uv{hrůzné}; jako přirozená součást životního prostředí na nás dopadá z kosmu a vyzařuje z hornin, jako neviditelný zachránce dokáže přeprat rakovinu a jako umělec vytvořit nádherné obrazy polární záře. Dokáže však také nepříjemně popálit, proto je nezbytné se při zacházení se zdroji ionizujícího záření držet pravidel radiační ochrany. Jak spolu souvisí radioaktivita, ionizující záření a radiace? Kde se s nimi můžeme setkat? Jak působí radiace na naše buňky a jak se s tím buňky (ne)umí vyrovnat? Jak lze ionizující záření využit v medicíně? Můžeme si dovolit bezjadernou energetiku? Kromě odpovědí na tyto otázky zkusme rovněž diskutovat o vlivu médií na naše vnímání jaderné problematiky.
Posluchárna: 215
Kdy:17:30
Ing. Miloš Tichý, CSc.: Energetika ČR včera, dnes a zítra
Cílem setkání bude poskytnout základní fakta o české energetice v evropském kontextu a umožnit vytvoření vlastního názoru nezatíženého předsudky a ideologií. V české energetice by se během několika následujících let mělo rozhodnout o dalším směřování. Především je to otázka soběstačnosti v zásobování elektřinou; soběstačnost ve všech energiích je nereálná pro absenci zásob ropy a zemního plynu. Další důležitou strategickou otázkou je úloha státu ve velmi liberalizované energetice. Změny ve fosilní elektroenergetice jsou rámovány dohodnutými podstatně vyššími emisními limity, zastaralostí většiny systémových elektráren a tepláren a docházejícími zásobami hnědého uhlí. Rozvoj jaderné energetiky je limitován omezenou kompatibilitou s liberalizovaným prostředím, odporem některých sousedních zemí a malou ochotou obyvatelstva připustit stavbu mimo současné areály. Podobně je omezeno i teplárenství konkurenceschopné jen s hnědým uhlím a nezbytnosti splnění emisních limitů. Přednáška popisuje současný stav jako výsledek dlouhodobého vývoje jak techniky tak společenského uspořádání. Upozorňuje na omezující podmínky dalšího rozvoje a ukazuje možné směry, které jsou politickým rozhodnutím i když zarámovaným výsledky modelování. Oponuje názoru, že 'vědci nám spočtou jak energetika bude vypadat'. Zároveň jsou presentována hlavní témata budoucí energetiky jako je distribuovaná energetika a chytré sítě.
Posluchárna:
Kdy:
Mgr. Václav Procházka, Ph.D.: Suroviny pro energetiku: nejen paliva a jaderné palivo
Bude jaderná energetika nadále využívat především klasické nerostné zdroje uranu, nebo situaci výrazně změní uran z mořské vody? Nebo je surovinou budoucnosti pro štěpné reaktory thorium? Thoria jak takového je k dispozici ještě více než uranu, ale ekonomičnost jeho těžby silně závisí na využití vzácných zemin, které jej zpravidla doprovázejí a musejí se od něj oddělovat. A prvky vzácných zemin, to je kapitola sama pro sebe. Některé jsou nepostradatelné v elektronice, v silných magnetech a různých speciálních technologiích, jiné se v současnosti využívají velmi málo.
Jak je to s nerostnými surovinami pro obnovitelné zdroje energie – křemík, stopové prvky…? A jak je na tom z pohledu surovin elektromobil (měď, lithium, kobalt…) ve srovnání s klasickým automobilem (hliník, palladium…)? Jak by se dala co nejlépe zužitkovat surovina z Cínovce a dalších ložisek, která se snad bude těžit na lithium? A jak „ekologické“ je získávání lithia ze solanek?
Posluchárna:
Kdy:
Mimořádné vstupy (Různě v programu)
doc. Ing. Lubomíra Dvořáková, Ph.D.: Matematicko-fyzikální rozhledy