Ing. Vladimír Jarý, Ph.D.: Teorie her V této přednášce se nejprve zaměříme na tahové hry pro dva hráče. Odvodíme si algoritmus minimax řešící takovéto hry a vysvětlíme si proč není pro praktické účely použitelný a jak by šel vylepšit.
Ve druhé části se zaměříme na klasickou teorii her, budeme diskutovat řešení slavné hry zvané Vězňovo dilema a ukážeme si, kdy je lepší, když si o vás soupeř myslí, že nejste racionální. Posluchárna: 103 Počet účastníků: 49
Mgr. Jan Volec, Ph.D.: Platónská tělesa
Posluchárna: 11 Počet účastníků: 11
Ing. Kristýna Holanová: Zkoumání a pochopení biologických procesů na úrovni jednotlivých proteinů Jaký je průměr lidského vlasu? Jak vypadá voda z rybníka nebo z kaluže pod optickým mikroskopem? Co je to fluorescence a kde se s ní můžeme setkat v běžném životě? Jak funguje detailně dělení buněk a kolik proteinů je na to potřeba? Posluchárna: 111 Počet účastníků: 15
Ing. Ondřej Novák: SMR – nástroj k redukci emisí CO₂ a transformaci české energetiky Vysoká životní úroveň je spojena s vysokou spotřebou energie. Proto dnešní svět ale i svět budoucí bude potřebovat velké množství energie. Kde ji ale vzít, když nechceme vysoce emisní zdroje? Jak se přesunout z uhelné energetiky na energetiku jinou? Jak k tomu pasují jaderné reaktory? Co je to SMR? Posluchárna: 114 Počet účastníků: 16
Ing. Slavomír Entler, Ph.D.: Termojaderná fúze Základní principy získávání energie slučováním lehkých jader izotopů vodíku. Historický úvod, podmínky zapálení reakce, idea setrvačného a magnetického udržení plazmatu. Problematika zdrojů, bezpečnosti a odpadů. Současný stav a výhledy badatelského úsilí jak v českém, tak ve světovém měřítku. Posluchárna: 115 Počet účastníků: 44
Ing. Jiří Martinčík, Ph.D.: Téma: dozimetrie a aplikace ionizujícího záření
Posluchárna: 215 Počet účastníků: 6
RNDr. Martin Vlk, Ph.D.: Moderní radiofarmaka v diagnostice a terapii
Posluchárna: 314 Počet účastníků: 4
doc. Ing. Aleš Materna, Ph.D.: Pevné, pevnější, nejpevnější Je pevnější vlákno z pavučiny nebo oceli? Bude nám pevnost současných materiálů stačit na vědecké projekty 21. století, jakými jsou například kosmický výtah nebo fúzní reaktor? Jak se uplatňují počítače při pevnostních výpočtech? Přednáška se snaží odpovědět na tyto, ale i mnohé další otázky. Posluchárna: 9 Počet účastníků: 14
Pondělní přednáška o vědecké komunikaci pro nováčky na TV@J (16.30)
Ing. Vojtěch Svoboda, CSc.: Vědecká prezentace I – jak na prezentace a publikace
Posluchárna: 103
Pondělní alternativní přednášky pro ty, co jsou na TV@J poněkolikáté (16.30)
Ing. Vítězslav Jarý, Ph.D.: Proč potřebujeme umět pracovat s radiací? Na přednášce se dozvíte více o fungování a výzkumu takzvaných
scintilačních materiálů, které slouží k detekci neviditelného
ionizujícího záření (často se toto záření chybně označuje jako
radioaktivní). Tyto materiály nacházejí využití například v jaderné
medicíně – jistě všichni znáte pojmy jako „cétéčko“ či „petka“ (alias
výpočetní tomografie či pozitronová emisní tomografie). Dále je můžeme
využít v bezpečnostním skenování na letištích pro případné odhalení
pašování uranu přes hranice, výzkumu vesmíru, jaderném výzkumu,
bezpilotní monitorování radiace např. v Černobylu či Fukušimě, a mnoha
dalších odvětvích lidské činnosti. Přednáška bude doplněna ukázkou
vypěstovaných krystalů a jejich luminiscence pod UV světlem. Poděkujte
MŠMT, že Vám nemůžu ukázat opravdovou radiaci! Důraz přednášky bude
kladen na konkrétní aplikace, ne na detaily fyzikálního a matematického
popisu, takže se nemusíte vůbec bát Posluchárna: 11
Ing. Alena Zavadilová, Ph.D.: Stanovení uranu v přírodních vodách Uran jako zástupce aktinidů je velmi toxická chemická látka, stejně jako další těžké kovy. Obecně se uran dostává do životního prostředí jak přirozenou cestou zvětráváním a vyluhováním hornin, tak i antropogenní cestou. Z hlediska hodnocení toxicity uranu je tedy důležitá znalost jeho přítomnosti ve vodě. Snadný vstup uranu do zdrojů podzemních vod je dán jeho dobrou rozpustností ve vodném prostředí. Pochopení migračních vlastností uranu geologickými strukturami a systémy podzemních vod na základě stanovení jeho celkové koncentrace je nezbytné pro environmentální studie. Stanovení koncentrace uranu a forem výskytu není obecně jednoduché. Je však možné využít jeho luminiscenčních vlastností a pro diagnostiku používat metody laserem indukované luminiscence, které jsou rychlé, velmi citlivé a nedestruktivní. V přednášce bude vysvětleno, jakým způsobem je možné získat informace o formě uranu a jeho koncentraci při použití této moderní metody. Posluchárna: 114
doc. Ing. Lubomíra Dvořáková, Ph.D.: Erdősovo číslo Paul Erdös (1913 – 1996) se věnoval kombinatorice, teorii grafů a teorii čísel. Zajímaly jej problémy, které se dají lehce formulovat, ale jsou jen obtížně řešitelné. Například už v 18 letech dokázal elegantně tzv. Bertrandovu hypotézu, že mezi každým přirozeným číslem n a jeho dvojnásobkem 2n leží nějaké prvočíslo. Čebyšev sice toto tvrzení dokázal již v roce 1850, ale Erdösův důkaz byl elementárnější a krásnější. Erdös tvrdil, že existuje Kniha, ve které jsou jen ty nejhezčí důkazy. Opravdoví matematici jsou ti, jejichž důkazy se podobají důkazům z Knihy. Erdös má na kontě kolem 1500 matematických článků s asi 500 spoluautory. Není divu, že bylo definováno Erdösovo číslo: Erdös sám má číslo 0. Ti, kdo napsali článek s Erdösem, mají číslo 1. Ti, kdo publikovali článek s nějakým spoluautorem Erdöse, mají číslo 2 atd. Prozradíme si, jak se dá nízké Erdösovo číslo získat 😃 Posluchárna: 115
prof. Ing. Ladislav Musílek, CSc.: Ionizující záření pomáhá archeologům a historikům umění Poznání kulturní minulosti lidstva již po mnoho desetiletí není jen doménou archeologů a historiků umění. Přispívají k němu i metody vycházející z přírodních věd, zejména fyziky, chemie a biologie. Jedním z účinných nástrojů je ionizující záření. Je na něm založeno několik metod určováni stáří, nejznámější je asi radiouhlíkové datování. Ale patří sem i analytické metody k poznání složení a a v mnoha případech i původu materiálů nebo využití prozařování rentgenovým zářením. Popis vybraných metod je doplněn příklady některých zajímavých výzkumů, jako je Turinské plátno, lombardská železná koruna, Drakeova deska, Rafaelův portrét papeže Julia II a další. Posluchárna: 215
Středeční přednáška o vědecké komunikaci (10.30)
Bc. Darren Copeland: Intro to the scientific communication – general introduction to public speaking Giving presentations in English is a challenge, especially if you don’t consider yourself a natural-born public speaker. In my experience, mathematicians and scientists often consider themselves more naturally introverts than extroverts, and the thought of presenting their work in public is a frightening prospect. I would like to challenge these assumptions by providing a few helpful tips on public speaking and by providing several approaches that should help you feel more confident when addressing an audience. Posluchárna: 103
Středeční diskuzní párty (17.30)
Ing. Jan Kratochvíl: Laser – malířský štětec, nástroj nebo zbraň? Přijďte si poslechnout co je laser, kde všude se s ním můžete setkat, a jak může pomáhat v běžném životě. Společně projdeme od historie vzniku prvního laseru, přes desítky let vývoje až do současnosti k moderním laserovým systémům. Lasery v dnešní době nacházejí uplatnění ve většině odvětví lidské činnosti. Ukážeme si různorodá uplatnění laserů jako nástrojů v medicíně, průmyslu, armádě a bezpečnostní sféře, umění, ale i ve výzkumu. Posluchárna: 10
Ing. Miloš Tichý, CSc.: Energetika ČR včera, dnes a zítra Cílem setkání bude poskytnout základní fakta o české energetice v evropském kontextu a umožnit vytvoření vlastního názoru nezatíženého předsudky a ideologií. V české energetice by se během několika následujících let mělo rozhodnout o dalším směřování. Především je to otázka soběstačnosti v zásobování elektřinou; soběstačnost ve všech energiích je nereálná pro absenci zásob ropy a zemního plynu. Další důležitou strategickou otázkou je úloha státu ve velmi liberalizované energetice. Změny ve fosilní elektroenergetice jsou rámovány dohodnutými podstatně vyššími emisními limity, zastaralostí většiny systémových elektráren a tepláren a docházejícími zásobami hnědého uhlí. Rozvoj jaderné energetiky je limitován omezenou kompatibilitou s liberalizovaným prostředím, odporem některých sousedních zemí a malou ochotou obyvatelstva připustit stavbu mimo současné areály. Podobně je omezeno i teplárenství konkurenceschopné jen s hnědým uhlím a nezbytnosti splnění emisních limitů. Přednáška popisuje současný stav jako výsledek dlouhodobého vývoje jak techniky tak společenského uspořádání. Upozorňuje na omezující podmínky dalšího rozvoje a ukazuje možné směry, které jsou politickým rozhodnutím i když zarámovaným výsledky modelování. Oponuje názoru, že 'vědci nám spočtou jak energetika bude vypadat'. Zároveň jsou presentována hlavní témata budoucí energetiky jako je distribuovaná energetika a chytré sítě. Posluchárna: 11
Mgr. Václav Procházka, Ph.D.: Suroviny pro energetiku: nejen paliva a jaderné palivo Bude jaderná energetika nadále využívat především klasické nerostné zdroje uranu, nebo situaci výrazně změní uran z mořské vody? Nebo je surovinou budoucnosti pro štěpné reaktory thorium? Thoria jak takového je k dispozici ještě více než uranu, ale ekonomičnost jeho těžby silně závisí na využití vzácných zemin, které jej zpravidla doprovázejí a musejí se od něj oddělovat. A prvky vzácných zemin, to je kapitola sama pro sebe. Některé jsou nepostradatelné v elektronice, v silných magnetech a různých speciálních technologiích, jiné se v současnosti využívají velmi málo.
Jak je to s nerostnými surovinami pro obnovitelné zdroje energie – křemík, stopové prvky…? A jak je na tom z pohledu surovin elektromobil (měď, lithium, kobalt…) ve srovnání s klasickým automobilem (hliník, palladium…)? Jak by se dala co nejlépe zužitkovat surovina z Cínovce a dalších ložisek, která se snad bude těžit na lithium? A jak „ekologické“ je získávání lithia ze solanek? Posluchárna: 114
Mgr. Jan Horáček, DSc. dr. és sc.: Proč je fúze naprosto nezbytná pro českou i evropskou elektro-energetickou soustavu? Přehled argumentů, proč má smysl se věnovat fúzi jako budoucímu energetickému zdroji. Posluchárna: 115
prof. Ing. Tomáš Čechák, CSc.: Radiometrické datování – Historie země a lidstva V dějinách lidstva jsou dvě období, která výrazně změnila přístup k chápání minulosti a datování jak lidské společnosti, tak historie Země. To první bylo období odpovídající začátku používání písma k záznamu historických událostí. Druhé období kolem poloviny dvacátého století souvisí s objevem radioaktivity a použití radioaktivních prvků k datování.
Pokud se nezachovaly písemné záznamy nebo pokud šlo o datování událostí před vznikem písma a to i událostí souvisejících s dávnou historií Země, bylo jakékoli určení stáří většinou složité, často zcela nemožné. Změnilo to až využití radionuklidů a jejich specifických vlastností. Posluchárna: 215