Ing. Vojtěch Svoboda, CSc.: Základní motivační a organizační přednáška k TV@J
Posluchárna: 103
Ing. Vojtěch Svoboda, CSc.: Badatelská komunikace – motivace pro TV@J
Posluchárna: 103
Nedělní paralelní přednášky (14.00)
Mgr. Jaroslav Hamrle, Ph.D.: Jak popsat materiál pomocí kvantové mechaniky
Jak spočítat vlastnosti materiálů, např. jejich optické, mechanické, magnetické či vodivostní vlastnosti? Základem těchto výpočtů je kvantově-mechanický popis elektronů, ze kterých se materiál skládá. Z pohledu kvantové mechaniky, tento popis zahrnuje dva kroky: nejprve popis jednoho elektronu pomocí jeho vlnové funkce. Druhým krokem je popis velkého souboru elektronů, kde je nutno započítat jejich vzájemnou interakci a zajistit Pauliho vylučovací princip. Tyto popisy se nazývají výpočty z prvních principů nebo ab-initio metody. Z kvantově-mechanického popisu elektronů v materiálu je pak možno vypočítat jeho vlastnosti. V této přednášce se omezíme se na popis materiálů, s periodickým uspořádáním atomů (krystaly), a dále se omezíme na zjednodušený popis elektron-elektronové interakce, tzv. teorie hustotního potenciálu (DFT, density functional theory).
Posluchárna: 103
Počet účastníků: 38
doc. Ing. Martin Kropík, CSc.: Systémy podle důležitosti vzhledem k jaderné bezpečnosti a naše elektrárny Dukovany a Temelín – technologie a instrumentace
Posluchárna: 11
Počet účastníků: 19
Ing. Karel Veselský: Laser – malířský štětec, nástroj nebo zbraň?
Přijďte si poslechnout co je laser, kde všude se s ním můžete setkat, a jak může pomáhat v běžném životě. Společně projdeme od historie vzniku prvního laseru, přes desítky let vývoje až do současnosti k moderním laserovým systémům. Lasery v dnešní době nacházejí uplatnění ve většině odvětví lidské činnosti. Ukážeme si různorodá uplatnění laserů jako nástrojů v medicíně, průmyslu, armádě a bezpečnostní sféře, umění, ale i ve výzkumu.
Posluchárna: 111
Počet účastníků: 13
Ing. Vladimír Jarý, Ph.D.: Teorie her
V této přednášce se nejprve zaměříme na tahové hry pro dva hráče. Odvodíme si algoritmus minimax řešící takovéto hry a vysvětlíme si proč není pro praktické účely použitelný a jak by šel vylepšit.
Ve druhé části se zaměříme na klasickou teorii her, budeme diskutovat řešení slavné hry zvané Vězňovo dilema a ukážeme si, kdy je lepší, když si o vás soupeř myslí, že nejste racionální.
Posluchárna: 114
Počet účastníků: 24
Ing. Ondřej Ficker, Ph.D.: Termojaderná fúze
Odkud berou hvězdy tolik energie? Potřebujeme zdroj podobného typu na zemi? Nebude jeho realizace příliš drahá, nebude trvat příliš dlouho? Jaké jsou základní principy a podmínky pro dosažení stabilní a energii produkující konfigurace fúzního reaktoru na Zemi? Jak k současnému fúznímu výzkumu přispívá česká věda? Na všechny tyto otázky se pokusíme v průběhu přednášky společně odpovědět.
Posluchárna: 115
Počet účastníků: 30
Ing. Ondřej Kořistka, MBA: Když záření léčí aneb radioterapie jako bojovník s rakovinou
Ionizující záření je dobrý sluha, ale zlý pán. Dokáže popálit i zabít, ale také jako neviditelný zachránce vyléčit rakovinu či ulevit od bolesti. Jak radiace působí na lidskou buňku a proč někdy pomáhá a někdy škodí? Umí se naše buňky bránit? Jak vzniká rakovina a jak lze ionizující záření využít při její diagnostice a léčbě? Vydejme se na cestu s onkologicky nemocným pacientem k jeho uzdravení, rozdělme si v tomto procesu úkoly lékaře a radiologického fyzika a představme si moderní radioterapeutické postupy.
Posluchárna: 215
Počet účastníků: 13
Ing. Pavel Bartl, Ph.D.: Chemie supertěžkých prvků – test mezí platnosti periodického zákona
Chemie "supertěžkých prvků" / transaktinoidů (SHE) je poměrně raritní disciplínou na rozhraní chemie a fyziky. Vzhledem k velmi vysokému protonovému číslu jsou vlastnosti elektronových obalů těchto prvků výrazně ovlivněny relativistickým nárůstem hmotnosti elektronů, jejichž rychlost se stoupajícím Z roste. Důsledkem těchto relativistických efektů by v extrémním případě mohly být chemické vlastnosti neodpovídající postavení prvku v periodické tabulce prvků (PTP) dle jeho protonového čísla.
Konečným cílem experimentů prováděných na KJCH s lehčími homology SHE je ověřit předpoklad o platnosti periodického zákona pro prvky z konce PTP
Posluchárna: 314
Počet účastníků: 8
doc. Ing. Aleš Materna, Ph.D.: Pevné, pevnější, nejpevnější
Je pevnější vlákno z pavučiny nebo oceli? Bude nám pevnost současných materiálů stačit na vědecké projekty 21. století, jakými jsou například kosmický výtah nebo fúzní reaktor? Jak se uplatňují počítače při pevnostních výpočtech? Přednáška se snaží odpovědět na tyto, ale i mnohé další otázky.
Posluchárna: 9
Počet účastníků: 5
Pondělní přednáška o vědecké komunikaci pro nováčky na TV@J (16.30)
Ing. Vojtěch Svoboda, CSc.: Vědecká prezentace I – jak na prezentace a publikace
Posluchárna: 103
Pondělní alternativní přednášky pro ty, co jsou na TV@J poněkolikáté (16.30)
Ing. Michal Jelínek, Ph.D.: Lasery a jejich aplikace v moderním světě
Seznámíme se s unikátními vlastnostmi laserového záření a základními principy laserů. Podíváme se na aplikace laserů v medicíně, průmyslu i dalším výzkumu speciálních optických jevů.
Posluchárna: 114
Počet účastníků: 12
doc. Ing. Lubomíra Dvořáková, Ph.D.: Erdősovo číslo
Paul Erdös (1913 – 1996) se věnoval kombinatorice, teorii grafů a teorii čísel. Zajímaly jej problémy, které se dají lehce formulovat, ale jsou jen obtížně řešitelné. Například už v 18 letech dokázal elegantně tzv. Bertrandovu hypotézu, že mezi každým přirozeným číslem n a jeho dvojnásobkem 2n leží nějaké prvočíslo. Čebyšev sice toto tvrzení dokázal již v roce 1850, ale Erdösův důkaz byl elementárnější a krásnější. Erdös tvrdil, že existuje Kniha, ve které jsou jen ty nejhezčí důkazy. Opravdoví matematici jsou ti, jejichž důkazy se podobají důkazům z Knihy. Erdös má na kontě kolem 1500 matematických článků s asi 500 spoluautory. Není divu, že bylo definováno Erdösovo číslo: Erdös sám má číslo 0. Ti, kdo napsali článek s Erdösem, mají číslo 1. Ti, kdo publikovali článek s nějakým spoluautorem Erdöse, mají číslo 2 atd. Prozradíme si, jak se dá nízké Erdösovo číslo získat
Posluchárna: 115
Počet účastníků: 19
Ing. Alena Zavadilová, Ph.D.: LIBS – Spektroskopie laserem indukovaného plazmatu
Seznámení s moderní spektroskopickou metodou, která k určení prvkového složení využívá laserem vytvořené plazma horké, jak povrch hvězd a přesto vzorek skoro nepoškodí. Bude představeno využití od archeologii, medicínu, geologii, jaderný výzkum až po vojenské aplikace.
Posluchárna: 215
Počet účastníků: 9
doc. RNDr. Ing. Petr Distler, Ph.D. et Ph.D.: Čím se zabývá jaderná chemie v roce 2024?
Podíváme se na aktuální zajímavosti i řešená témata na poli jaderné chemie, krátce nahlídneme do historie a bude Vás čekat i pár slov o nakládaní s ozářeným jaderným palivem, tedy o jaderné energetice z pohledu chemika.
Posluchárna: 314
Počet účastníků: 22
Zamyšlení (Středa 9.00)
Ing. Vojtěch Svoboda, CSc.: Věda umění, umění vědy
Krátké zamyšlení či poselství badatele ve finiši kariéry (ne nutně na předních pozicích) směrem k těm, kteří se právě chystají zakleknout do startovních bloků.
Posluchárna: 103
Středeční přednáška o vědecké komunikaci pro nováčky na TV@J (10.30)
Darren Copeland, MSc.: Intro to the scientific communication – general introduction to public speaking
Giving presentations in English is a challenge, especially if you don’t consider yourself a natural-born public speaker. In my experience, mathematicians and scientists often consider themselves more naturally introverts than extroverts, and the thought of presenting their work in public is a frightening prospect. I would like to challenge these assumptions by providing a few helpful tips on public speaking and by providing several approaches that should help you feel more confident when addressing an audience.
Posluchárna: 103
Středeční alternativní přednášky pro ty, co jsou na TV@J poněkolikáté (10.30)
doc. Ing. Slavomír Entler, Ph.D.: Jak budou vypadat první fúzní elektrárny?
Srdcem prvních fúzních elektráren budou tokamaky. V tokamacích bude probíhat
fúzní reakce izotopů vodíku deuteria a tritia. Uvolněná jaderná energie bude
z paliva předávána do jaderné zóny reaktoru. Chlazením jaderné zóny bude
energie odváděna k výrobě elektrické energie. Příprava výstavby fúzních
elektráren probíhá po celém světě. Spuštění prvních elektráren se očekává v
období 2050-2060.
Posluchárna: 114
Počet účastníků: 24
doc. Ing. Miroslav Virius, CSc.: Od pravěku po internet (Mechanizace myšlení)
-
Posluchárna: 115
Počet účastníků: 29
prof. Ing. Ladislav Musílek, CSc.: Jak pomáhá ionizující záření technice a výzkumu?
Jak pomáhá ionizující záření technice a výzkumu?
Radioaktivita a obecně ionizující záření jsou oblíbenými terči nenávisti různých aktivistů. Jsou celkem přijímány v medicíně, tam si mnozí lidé (i ti aktivisté) uvědomují, že se může stát, že budou diagnostické nebo terapeutické metody založené na ionizujícím záření potřebovat. Ale již od objevu rentgenového záření a radioaktivity na sklonku 19. století se začaly rozvíjet unikátní metody, dávající často jinak nedostupné informace, také v řadě jiných oblastí – například v průmyslu, geologii, přírodních vědách, v archeologii a dějinách umění, kriminalistice. Jiné využití nachází ionizující záření k modifikaci různých materiálů, likvidaci biologických parazitů, a tak by se daly uvádět další a další aplikace. Přednáška chce poskytnout alespoň stručný pohled do těchto oblastí vědy a techniky.
Posluchárna: 215
Počet účastníků: 12
Středeční diskuzní párty (17.30)
Ing. Josef Bobek: Proč jsme postavili 27 km tunel?
Urychlovač LHC, fyzika která motivovala stavbu, fyzika která se potvrdila a která (zatím) ne a co bude dál.
Posluchárna: 103
Počet účastníků: 37
Mgr. Václav Procházka, Ph.D.: Suroviny pro energetiku: nejen paliva a jaderné palivo
Bude jaderná energetika nadále využívat především klasické nerostné zdroje uranu, nebo situaci výrazně změní uran z mořské vody? Nebo je surovinou budoucnosti pro štěpné reaktory thorium? Thoria jak takového je k dispozici ještě více než uranu, ale ekonomičnost jeho těžby silně závisí na využití vzácných zemin, které jej zpravidla doprovázejí a musejí se od něj oddělovat. A prvky vzácných zemin, to je kapitola sama pro sebe. Některé jsou nepostradatelné v elektronice, v silných magnetech a různých speciálních technologiích, jiné se v současnosti využívají velmi málo.
Jak je to s nerostnými surovinami pro obnovitelné zdroje energie – křemík, stopové prvky…? A jak je na tom z pohledu surovin elektromobil (měď, lithium, kobalt…) ve srovnání s klasickým automobilem (hliník, palladium…)? Jak by se dala co nejlépe zužitkovat surovina z Cínovce a dalších ložisek, která se snad bude těžit na lithium? A jak „ekologické“ je získávání lithia ze solanek?
Posluchárna: 11
Počet účastníků: 14
Mgr. Jan Horáček, DSc. dr. és sc.: Role jaderné energetiky v českém energetickem mixu a role fúze v budoucí jaderné energetice
Přednáška volně navazuje na Ing. Miloše Tichého, CSc. V naší online app.energy-mix.cz kvantifikujeme jak často bude v ČR nedostatek elektřiny dle státní energetické koncepce: např. koncem této dekády, kdy klesne počet uhelných elektráren na pár desítek procent, to budou rána a večery v zimních zamračených bezvětrných měsících, kdy nám ani sousední země nenabídnou přebytky. V energetické dostupnosti se takto vracíme 1/2 století nazpátek. Ukáži také, proč slibovaná akumulace problém ani zdaleka nevyřeší. Řešení v podobě několika málo dalších jaderných bezemisních reaktorů naráželo mnohá desetiletí na politický odpor, který se právě teď láme, ale generace evropských špičkových jaderných odborníků již odešla buď do důchodu nebo zkoumat termojadernou fúzi, která je tudíž mým oborem. O fúzi vám řeknu nejen její úžasné bezpečnostní vlastnosti a eko-udržitelnost, ale také její extrémní fyzikálně-inženýrské výzvy. Ačkoliv většina těchto výzev již byla vyřešena, stále jich 5 zásadních zůstává, s nimiž pomáhají český GOLEM a COMPASS-U. Integrací těchto řešení do funkčního reaktoru se zabývají velké projekty (ITER, SPARC, DEMO, ...).
Posluchárna: 114
Počet účastníků: 24
RNDr. Karel Kolář, Ph.D.: Základy řízení letového provozu a nějaká fyzika kolem
Povíme si něco o létání z pohledu řízení letového provozu a i o tom, jaké fyzikální principy jsou kolem létání. Půjde skutečně spíš o základy či náhodné historky z druhé ruky. (Budeme končit včas kvůli divadlu.)
Posluchárna: 115
Počet účastníků: 29
Ing. Ondřej Kořistka, MBA: (H)různé tváře radiace
Radiace není vidět, slyšet ani cítit, nemůžeme si na ni sáhnout ani ji ochutnat a možná právě proto v nás žlutý trojúhelník se symbolem radioaktivity podněcuje obavy či dokonce strach. Ionizující záření nám však nastavuje mnoho tváří, z nichž málokteré jsou \uv{hrůzné}; jako přirozená součást životního prostředí na nás dopadá z kosmu a vyzařuje z hornin, jako neviditelný zachránce dokáže přeprat rakovinu a jako umělec vytvořit nádherné obrazy polární záře. Dokáže však také nepříjemně popálit, proto je nezbytné se při zacházení se zdroji ionizujícího záření držet pravidel radiační ochrany. Jak spolu souvisí radioaktivita, ionizující záření a radiace? Kde se s nimi můžeme setkat? Jak působí radiace na naše buňky a jak se s tím buňky (ne)umí vyrovnat? Jak lze ionizující záření využit v medicíně? Můžeme si dovolit bezjadernou energetiku? Kromě odpovědí na tyto otázky zkusme rovněž diskutovat o vlivu médií na naše vnímání jaderné problematiky.
Posluchárna: 215
Počet účastníků: 30
Hlavní pozvaná přednáška (čtvrtek 8.00)
prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc., dr. h. c.: Věda a já
-
Posluchárna: 103
Mimořádné vstupy (Různě v programu)
doc. Ing. Lubomíra Dvořáková, Ph.D.: Matematicko-fyzikální rozhledy