Přednášky

Nedělní přednášky

Základní úvodní přednášky nedělního dopoledne:

Nedělní odpoledne 16. 6. od 14:00 bude věnováno populárně vědeckým přednáškám. Organizováno jich bude paralelně několik. V přihlášce si, prosím, vyberte jednu, o kterou máte zájem. Zde neprobíhá výběr, dostanete se na tu, kterou si vyberete.

  • Ing. Ondřej Grover: Termojaderná fúze
    Základní principy získávání energie slučováním lehkých jader izotopů vodíku. Historický úvod, podmínky zapálení reakce, idea setrvačného a magnetického udržení plazmatu. Problematika zdrojů, bezpečnosti a odpadů. Současný stav a výhledy badatelského úsilí jak v českém, tak ve světovém měřítku.
    • Posluchárna: 103
  • doc. Ing. Václav Čuba, Ph.D.: Chemie a záření
    Co vlastně objevila Marie Curie? Jaké jsou chemické důsledky interakce záření s hmotou? Co je radiační chemie a radiochemie? Přednáška pokrývá hraniční oblast mezi chemií a fyzikou.
    • Posluchárna: 314
  • Ing. Richard Švejkar: Laser – malířský štětec, nástroj nebo zbraň?
    Přijďte si poslechnout co je laser, kde všude se s ním můžete setkat, a jak může pomáhat v běžném životě. Společně projdeme od historie vzniku prvního laseru, přes desítky let vývoje až do současnosti k moderním laserovým systémům. Lasery v dnešní době nacházejí uplatnění ve většině odvětví lidské činnosti. Ukážeme si různorodá uplatnění laserů jako nástrojů v medicíně, průmyslu, armádě a bezpečnostní sféře, umění, ale i ve výzkumu.
    • Posluchárna: 114
  • Ing. Ondřej Novák: Havárie v jaderné energetice
    Jaderná energetika během svého vývoje zažila několik velkých jaderných havárií. Co se při nich dělo? Jak jsme se poučili? Je možné aby se něco podobného zopakovalo? Těmto otázkám se bude věnovat tento seminář. Prostor bude i pro další dotazy z oblasti jaderné energetiky. Tak neváhejte dorazit
    • Posluchárna: 10
  • Ing. Aleš Materna, Ph.D.: Pevné, pevnější, nejpevnější
    Je pevnější vlákno z pavučiny nebo oceli? Bude nám pevnost současných materiálů stačit na vědecké projekty 21. století, jakými jsou například kosmický výtah nebo fúzní reaktor? Jak se uplatňují počítače při pevnostních výpočtech? Přednáška se snaží odpovědět na tyto, ale i mnohé další otázky.
    • Posluchárna: 11
  • prof. Ing. Edita Pelantová, CSc.: Výzvy, které před matematiku staví výpočetní technika
    Zaměříme se na to, jak dostupnost mnoha procesorů a velké paměti ovlivňuje vznik nových algoritmů pro aritmetické operace a výpočet funkcí.
    • Posluchárna: 115
  • prof. Dr. Ing. Michal Beneš: Termodynamika bruslení
    Příspěvek je věnován přehledu fyzikálních jevů doprovázejících skupenskou změnu mezi pevnou fází (ledem) a tekutou fází (vodou) v malém měřítku. Motivačním příkladem je vysvětlení fyzikálních principů bruslení na ledě. Tento příklad je pak uveden do souvislosti matematickým modelováním procesů zamrzání a tání půdních vrstev s ohledem na roční období nebo klimatické změny v polárních oblastech. Zkoumání těchto jevů má souvislost např. s pochopením globálních ekologických procesů nebo s vývojem špičkových technologií v materiálových vědách.
    • Posluchárna: 111
  • Ing. Petra Osmančíková Ph.D.: Ionizující záření v medicíně
    Ionizující záření pomáhá v nemocnicích každý den léčit a zachraňovat životy. V radioterapii léčíme onkologická onemocnění. V rentgenové diagnostice používáme rentgeny, CT přístroje a intervenční radiologii k diagnostice a léčbě akutních stavů pacienta. V nukleární medicíně za účelem diagnostiky či terapie aplikujeme radioaktivní látky přímo do těla pacienta. Pojďme se seznámit s nejmodernějšími technikami lékařského ozáření a možnostmi léčby pomocí ionizujícího záření.
    • Posluchárna: 215
  • doc. Ing. Miroslav Virius, CSc.: Pravda a lež ve fotografii digitálního věku
    Fotografii – ať digitální nebo klasickou – obvykle považujeme za důvěryhodné svědectví skutečnosti. Podívejme se tedy, kde může ve fotografii dojít ke ztrátě nebo zkreslení informace. Ukážeme si, čím se záznam skutečnosti na fotografii liší od záznamu lidským okem, krátce se zastavíme u přirozených procesů ztráty informace ve fotografii, jako je stárnutí nosiče, a pak se budeme věnovat úmyslné manipulaci, jejímž cílem je změna zaznamenané informace. I když budeme hovořit převážně o digitální fotografii, zastavíme se krátce i u klasické fotografie, neboť úmyslná manipulace s obsahem fotografie má velmi dlouhou tradici.
    • Posluchárna: PC studovna 9

Pondělní přednášky

Základní přednáška

V pondělí odpoledne 17. 6. od 16:30 organizujeme pro účastníky přednášku z oblasti Umění vědecké prezentace. První díl se bude věnovat dovednostem jak připravit efektivní prezentaci a jak sestavit sborníkový příspěvek - což jsou zručnosti potřebné právě v této fázi konání TV@J. Tato přednáška je povinná pro účastníky, kteří přijíždějí na TV@J poprvé.

Alternativní přednášky

V pondělí odpoledne 17. 6. od 16:30 nabízíme pro ty, kteří přijeli na TV@J podruhé či potřetí, alternativní přednášky.

  • Ing. Vítězslav Jarý, Ph.D.: Jak se scintilátory detekovat ionizující záření? Rychle, účinně a levně.
    V posledních letech raketově roste počet průmyslových, lékařských, bezpečnostních a vědeckých aplikací, při kterých je nutné detekovat neviditelné ionizující záření (např. gama záření, rentgenové záření) a scintilační metoda je jednou z nejpoužívanějších pro tento účel. Přednáška se tedy bude zabývat scintilačními materiály. Scintilační materiály přeměňují energii vysokoenergetického ionizujícího záření na fotony z oblasti ultrafialového nebo viditelného záření, které se pak dají běžnými fotodetektory převést na elektrický signál a dále je zpracovat. Mezi nejznámější aplikace, kde se se scintilačními materiály můžeme potkat, patří výpočetní tomografie (CT), pozitronová emisní tomografie (PET), detektory urychlovače částic LHC v CERNu nebo moderní monitorovací drony používané kolem Fukušimy v Japonsku.
    • Posluchárna: 115
  • Ing. Patrik Urban: Po stopách kvantové gravitace
    Přednáška bude rozdělena do dvou tematických částí - nejprve se bude věnovat stručnému historickému vývoji základních principů a paradigmat fyziky, aby vhodně motivovala hledání sjednocené teorie kvantové gravitace. V druhé části bude diskutovat principielní problémy spojené s hledáním sjednocené teorie a přehled zatím známých přístupů, případně jejich zajímavých výsledků.
    • Posluchárna: 114

Středeční přednášky

Hlavní přednáška

V středeční dopoledne 19. 6. od 8:30 je organizována společná přednáška pro všechny účastníky.

  • RNDr. Ing. Petr Distler, Ph.D. et Ph.D.: Mezinárodní rok periodické soustavy prvků: Osazenstvo, milníky a zajímavosti
    Letos je to 150 let, kdy Dmitrij Ivanovič Mendělejev uspořádal 63 v té době známých prvků do periodické tabulky v podobě, jak ji známe dnes. A navíc velmi přesně předpověděl vlastnosti tří nových, v roce 1869 ještě neobjevených prvků. Při této příležitosti vyhlásila Organizace spojených národů rok 2019 mezinárodním rokem periodické soustavy prvků s cílem poukázat na důležitou roli vědy v každodenním životě. Zároveň je letošní rok chápán jako příležitost představit aktuální vědecké objevy i současné výzvy. Za chemii se týkají zejména životního prostředí, energetiky, průmyslu, zemědělství, zdravotnictví a vzdělávání. V rámci přednášky se podíváme na milníky objevování různých skupin prvků, možnosti jejich uspořádání do různých typů periodických tabulek a samozřejmě i na nejrůznější zajímavosti ze světa chemie související s periodickou soustavou prvků.
    • Posluchárna: 103

Základní přednáška

V středeční dopoledne 19. 6. od 10:30 organizujeme pro účastníky přednášku z oblasti Umění vědecké prezentace. Druhý díl se bude věnovat prezentačním dovednostem - což je zručnost potřebná právě v této fázi konání TV@J. Tato přednáška je povinná pro účastníky, kteří přijíždějí na TV@J poprvé.

Alternativní přednášky

V středeční dopoledne 19. 6. od 10:30 nabízíme pro ty, kteří přijeli na TV@J podruhé či potřetí, alternativní přednášky.

  • Ing. Aleš Wodecki: Matematické modelování dynamiky tekutin
    Simulace dynamiky tekutiny patří k intenzivně zkoumaným částí numerické matematiky. S úlohami zahrnující dynamiku tekutin se v praxi můžeme setkat často, například v automobilovém nebo leteckém průmyslu při určování aerodynamiky, v energetickém průmyslu, ve zdravotnictví při zkoumání dynamiky proudění krve v cévách a v mnohých dalších odvětvích. V rámci tohoto příspěvku bude představena moderní numerická metoda lattice Boltzmann s metodou vnořené hranice pro modelování interakce tekutiny s pevnými a elastickými překážkami. Po stručném teoretickém úvodu bude tato metoda představena na několika názorných příkladech, na nichž budou ilustrovány výhody této numerické metody.
    • Posluchárna: 10
  • Ivo Kraus, prof. RNDr. DrSc.: Inženýr a vědec Leonardo da Vinci
    Řekne-li se Leonardo, odpoví nám naše paměť názvy jeho nejznámějších malířských děl Madona ve skalách, Poslední večeře, Mona Lisa, Dáma s hranostajem. Teprve potom anatomickými nebo technickými náčrty, přestože jich je mnohem víc. Byl samouk, přitom však nejuniverzálnější z lidí v době, kdy všestrannost ještě nepatřila k nesplnitelným snům. Svými poznatky obohatil téměř všechny vědní oblasti doby, v níž žil – anatomii, fyziologii, botaniku, paleontologii, kartografii, geologii, matematiku, fyziku, chemii, aerodynamiku, astronomii, optiku, mechaniku, hydrauliku i akustiku. Měl dobré důvody se cítit geniálním umělcem i učencem.
    • Posluchárna: 115
  • Ing. Jan Čepila, Ph.D.: Kolik kvarků je v protonu?
    V učebnici se můžete dočíst, že jádro se skládá z protonu a neutronu. Ty se potom skládají ze tří kvarků. Je tomu skutečně tak, nebo je realita trochu zamotanější? Víme vůbec, co to je kvark? Jak do toho promluví kvantová mechanika? Pokusíme si ukázat, že odpověď na otázku je stejně důležitá, jako otázka sama.
    • Posluchárna: 114
  • Ing. Miloš Tichý, CSc.: Energetika ČR včera, dnes a zítra
    Cílem přednášky poskytnou základní fakta o české energetice v evropském kontextu a umožnit vytvoření vlastního názoru nezatíženého předsudky a ideologií. V české energetice by se během několika následujících let mělo rozhodnout o dalším směřování. Především je to otázka soběstačnosti v zásobování elektřinou; soběstačnost ve všech energiích je nereálná pro absenci zásob ropy a zemního plynu. Další důležitou strategickou otázkou je úloha státu ve velmi liberalizované energetice. Změny ve fosilní elektroenergetice jsou rámovány dohodnutými podstatně vyššími emisními limity, zastaralostí většiny systémových elektráren a tepláren a docházejícími zásobami hnědého uhlí. Rozvoj jaderné energetiky je limitován omezenou kompatibilitou s liberalizovaným prostředím, odporem některých sousedních zemí a malou ochotou obyvatelstva připustit stavbu mimo současné areály. Podobně je omezeno i teplárenství konkurenceschopné jen s hnědým uhlím a nezbytnosti splnění emisních limitů. Přednáška popisuje současný stav jako výsledek dlouhodobého vývoje jak techniky tak společenského uspořádání. Upozorňuje na omezující podmínky dalšího rozvoje a ukazuje možné směry, které jsou politickým rozhodnutím i když zarámovaným výsledky modelování. Oponuje názoru, že 'vědci nám spočtou jak energetika bude vypadat'. Zároveň jsou presentována hlavní témata budoucí energetiky jako je distribuovaná energetika a chytré sítě.
    • Posluchárna: 11

Diskuzní párty

Středeční podvečer 19. 6. od 17:30 do +/-19:00 je věnován besedám nad různými tématy současně řešených problémů na FJFI ČVUT. Besedy se konají v posluchárnách na Břehové ulici. Navštívit můžete besedu dle vlastního zájmu.

  • RNDr. Martin Vlk, Ph. D.: Radiofarmaka - současná diagnostika i terapie
    Radiofarmaka jsou radioaktivní sloučeniny, používané pro diagnostiku a terapii různých onemocnění, obsahující jeden nebo více radionuklidů. Mohou jimi být přímo radioaktivní prvky jako: 131I, 90Y atd., ale též různé typy značených sloučenin, například proteiny, organické molekuly, anorganické komplexy, peptidy, steroidy, nukleosidy nebo koloidy (198Au, 32P). Téměř 95 % všech radiofarmak představuje skupinu preparátů používaných pro diagnostiku. Zbylých 5 % představuje radiofarmaka používané pro terapeutické účely, kdy požadujeme udělení vysoké dávky v cíleně ozařovaném objemu malignity. Lze tedy hovořit o cílené radionuklidové terapii a pro tyto účely jsou vhodné radionuklidy emitující částice alfa, beta a Augerovy elektrony. Radiofarmaka jsou obvykle složena z dvou komponent - radionuklidu a vlastního farmaka, určujících jejich použití v závislosti na charakteru uvedených komponent. Kvalitní radiofarmakum je výsledkem optimalizace složení, struktury a vazebných poměrů těchto dvou komponent a to je základem jak pro cílenou terapii tak pro vyšetřovací metody.
    • Posluchárna: 314
  • Ing. Tomáš Kouřim: Matematika v kasinu
    Už jste se někdy vsadili? A vyhráli jste? Na této přednášce se dozvíte jaké sázky uzavírat, když člověk chce vyhrát. Budeme si povídat o tom, proč má kasino nebo sázková kancelář vždycky navrch a jak tam neprohrát kalhoty. Ukážeme si, jak sázky souvisejí s pravděpodobností a matematikou obecně a jemně naznačíme, jak to všechno vypočítat. Především se ale zaměříme na příklady z reálného života.
    • Posluchárna: 103
  • Ing. Richard Švejkar: Lasery kolem nás
    Přijďte se dozvědět něco o využití laserů v současnosti. Jak lasery fungují a k čemu jsou dobré? Jak si doma sestrojit jednoduchý laserový odposlech či laser pro gravírování nebo řezání? Je možné pomocí laserového záření rozpohybovat předmět? Pokusíme se společně odpovědět na tyto i další otázky a zjistit, co vše je dnes člověk schopen dělat díky ovládání světla.
    • Posluchárna: 115
  • Ing. Martin Plajner: Za zrcadlem datové analýzy
    Datová analýza se zákaznickými daty je spletitý a zrádný svět, kde nic není tak, jak se na první pohled zdá. Na workshopu navštívíme nejen známá turistická místa, ale i odlehlejší kouty datového světa, kde již neexistuje jen jedna pravda a skutečnost se mísí s iluzí. Nakonec se odvážíme i do nebezpečných a temných zákoutí, kam není radno se vydat bez silné datově-analytické podpory a kde si fikce podává ruku s dezinterpretací. Zmapujeme tak celý proces datové analýzy, jeho výhody i úskalí, a to vše v praktických ukázkách.
    • Posluchárna: 10
  • doc. RNDr. Jan Mlynář, Ph.D.: Amatéři a profesionálové ve fyzice
    Kdo je amatér a kdo profesionál? Kdy jsou amatéři lepší než profesionálové? Kdy jsou naopak špatní? Jak se stát profíkem? Jaká jsou specifika našeho oboru - třeba ve srovnání s uměním? Jak mluvit o fyzice před amatéry? To je jen pár příkladů z mnoha otázek, které mohou při diskusním večeru padnout a o kterých si budeme povídat. Diskuse se může stočit na práci fyziků s veřejností a s médii, kde mám řadu zkušeností, na nebezpečné chyby profesionálů nebo na touhu některých amatérů vyniknout i bez talentu. Nuda snad nehrozí....
    • Posluchárna: 114

  • Ukázka z miniprojektu u tokamaku

    Vědecká témata

    Co si budete moci zkusit změřit, zpracovat a prezentovat?


    Ukázka exkurze - ÚFE

    Exkurze

    Která vědecká pracoviště budete letos moci navštívit?