Týden vědy na FJFI ČVUT


18.-23.6.2017
na ČVUT V PRAZE


Učenec v laboratoři není jen odborník, je to dítě, které hledí na vědu jako na pohádku.

Marie Skłodowska Curie,150 let od narození



Přednášky

Nedělní přednášky

Nedělní odpoledne 18.6. od 14:00 bude věnováno populárně vědeckým přednáškám. Organizováno jich bude paralelně několik. V přihlášce si, prosím, vyberte jednu, o kterou máte zájem. Zde neprobíhá výběr, dostanete se na tu, kterou si vyberete.

  • Ing. Ondřej Grover: Termojaderná fúze
    Základní principy získávání energie slučováním lehkých jader izotopů vodíku. Historický úvod, podmínky zapálení reakce, idea setrvačného a magnetického udržení plazmatu. Problematika zdrojů, bezpečnosti a odpadů. Současný stav a výhledy badatelského úsilí jak v českém, tak ve světovém měřítku.
    • Posluchárna: 103
  • doc. Ing. Miroslav Virius, CSc.: Pravda a lež ve fotografii digitálního věku
    Fotografii – ať digitální nebo klasickou – obvykle považujeme za důvěryhodné svědectví skutečnosti. Podívejme se tedy, kde může ve fotografii dojít ke ztrátě nebo zkreslení informace. Ukážeme si, čím se záznam skutečnosti na fotografii liší od záznamu lidským okem, krátce se zastavíme u přirozených procesů ztráty informace ve fotografii, jako je stárnutí nosiče, a pak se budeme věnovat úmyslné manipulaci, jejímž cílem je změna zaznamenané informace. I když budeme hovořit převážně o digitální fotografii, zastavíme se krátce i u klasické fotografie, neboť úmyslná manipulace s obsahem fotografie má velmi dlouhou tradici.
    • Posluchárna: 9
  • doc. Mgr. Milan Krbálek, Ph.D.: Matematický siloměr na detekci sociálních interakcí
    Možná vás to nikdy nenapadlo, ale i při obyčejné procházce v ulicích, při jízdě na jezdících schodech či pásovém travelátoru na letišti existuje mezi vámi a okolními chodci určité silové působení, které koriguje pohyb celé skupiny lidí. Čím hustší je provoz, tím se takové síly projevují intenzivněji. V drtivé většině případů se ale nejedná o klasické fyzikální síly, neboť nedochází k přímému fyzickému kontaktu mezi jednotlivými osobami. Jedná se o tzv. socio-fyzikální interakce, kdy určitý sociální impuls (např. snaha zabránit setkání s neoblíbenou osobou) vede ke změně fyzikálních parametrů vaší trasy. Jsou ale takové síly principiálně měřitelné? Lze snad fyzikálně kvantifikovat přitažlivost mezi vzdálenými osobami? Jakkoli se zdá se že ne, opak je pravdou. Pojďme si ukázat, jakými prostředky lze sociální síly měřit.
    • Posluchárna: 115
  • Ing. Aleš Materna, Ph.D.: Pevné, pevnější, nejpevnější
    Je pevnější vlákno z pavučiny nebo oceli? Bude nám pevnost současných materiálů stačit na vědecké projekty 21. století, jakými jsou například kosmický výtah nebo fúzní reaktor? Jak se uplatňují počítače při pevnostních výpočtech? Přednáška se snaží odpovědět na tyto, ale i mnohé další otázky.
    • Posluchárna: 111
  • Ing. Evžen Losa: Jaderný palivový cyklus a jeho uzavíraní, neboli přínos jaderné energetiky v řešení energetického problému lidstva
    • Posluchárna: 114
  • doc. Ing. Václav Čuba, Ph.D.: Chemie a záření
    Co vlastně objevila Marie Curie? Jaké jsou chemické důsledky interakce záření s hmotou? Co je radiační chemie a radiochemie? Přednáška pokrývá hraniční oblast mezi chemií a fyzikou.
    • Posluchárna: 314
  • doc. Ing. Irena Kratochvílová, Ph.D.: Tenké polykrystalické diamantové filmy proti korozi v jaderných reaktorech
    Tenké polykrystalické diamantové filmy jako antikorozní ochrana materiálů pro jaderné reaktory: od technologie přes materiálovou analýzu po aplikaci v jaderných zařízeních.
    • Posluchárna: 10
  • Pondělní přednášky

    Základní přednáška

    V pondělí odpoledne 19.6. od 16:30 organizujeme pro účastníky přednášku z oblasti Umění vědecké prezentace. První díl se bude věnovat dovednostem jak připravit efektivní prezentaci a jak sestavit sborníkový příspěvek - což jsou zručnosti potřebné právě v této fázi konání TV@J. Tato přednáška je povinná pro účastníky, kteří přijíždějí na TV@J poprvé.

    • Posluchárna: 103

    Alternativní přednášky

    V pondělí odpoledne 19.6. od 16:30 nabízíme pro ty, kteří přijeli na TV@J podruhé či potřetí další přednášku či přednášky. Na tyto se vůbec nepřihlašuje. Účastníci si vyberou podle svého zájmu.

  • Ing. Eva Křováková: Nápady na síti - inspirujte se
    Kdo by chtěl vynalézat něco už vynalezeného? Kromě mnoha zajímavostí, informací a databází z různých oborů jsou na Internetu i volně přístupné patentové databáze ze zahraničních patentových úřadů. Jednou z největších mezi nimi je Espacenet s více než 90 miliony záznamů mapující stav techniky od roku 1836 do současnosti. Spravuje ji Evropský patentový úřad. Zjistíte, jak v ní vyhledávat a přijdete na to, k čemu všemu mohou patentové informace sloužit. Seznámíte se i s národní patentovou databází Úřadu průmyslového vlastnictví (českého patentového úřadu). A také se dovíte, co musí technické řešení (nápad) splňovat, aby bylo patentovatelné.
    • Posluchárna: 10
  • Ing. Vítězslav Jarý, Ph.D.: Jak se scintilátory detekovat ionizující záření? Rychle, účinně a levně.
    V posledních letech raketově roste počet průmyslových, lékařských, bezpečnostních a vědeckých aplikací, při kterých je nutné detekovat neviditelné ionizující záření (např. gama záření, rentgenové záření) a scintilační metoda je jednou z nejpoužívanějších pro tento účel. Přednáška se tedy bude zabývat scintilačními materiály. Scintilační materiály přeměňují energii vysokoenergetického ionizujícího záření na fotony z oblasti ultrafialového nebo viditelného záření, které se pak dají běžnými fotodetektory převést na elektrický signál a dále je zpracovat. Mezi nejznámější aplikace, kde se se scintilačními materiály můžeme potkat, patří výpočetní tomografie (CT), pozitronová emisní tomografie (PET), detektory urychlovače částic LHC v CERNu nebo moderní monitorovací drony používané kolem Fukušimy v Japonsku.
    • Posluchárna: 115
  • Jakub Otáhal, MD, Ph.D., Assoc.Prof.: Výzkum epilepsie ve 21.století aneb jak moderní metody pomáhají zlepšovat kvalitu života pacientům s epilepsií
    Epilepsie je jedno z nejčastějších chronických onemocnění mozku, které značně ovlivňuje kvalitu života pacientům. Věděli jste, že v české republice je přibližně stejný počet pacientů s epilepsií jako je obyvatel Kladna? Věděli jste, že epilepsii měla řada známých osobností včetně umělců, politiků, ale i vědců? Chtěli byste se dozvědět nejnovější poznatky o příčinách vzniku epilepsie a jak se na jejich základě snažíme pacientům zlepšit život pacientům s epilepsií? Máte i vy pomáhat svými nápady? Přijďte si poslechnout přednášku doc.Otáhala z Fyziologického ústavu AV ČR.
    • Posluchárna: 114
  • Středeční přednášky

    Hlavní přednáška

    V středeční dopoledne 21.6. od 8:30 je organizována společná přednáška pro všechny účastníky.

  • prof. Ing. Jan John, CSc.: Jaderná chemie včera, dnes a zítra.
    Přednáška je koncipována do třech hlavních oddílů. První z nich je vznik a historický vývoj oboru jaderné chemie. V dalším oddíle budete seznámení se současnou vědeckou činností na poli jaderně chemických oborů v nukleární medicíně a energetice. A v poslední části přednášky bude pojednáno o plánech využití jaderné chemie v budoucnosti.
    • Posluchárna: 103
  • Základní přednáška

    V středeční dopoledne 21.6. od 10:30 organizujeme pro účastníky přednášku z oblasti Umění vědecké prezentace. Druhý díl se bude věnovat prezentačním dovednostem - což je zručnost potřebná právě v této fázi konání TV@J. Tato přednáška je povinná pro účastníky, kteří přijíždějí na TV@J poprvé.

    • Posluchárna: 103

    Alternativní přednášky

    V středeční dopoledne 21.6. od 10:30 nabízíme pro ty, kteří přijeli na TV@J podruhé či potřetí další přednášku či přednášky. Na tyto se vůbec nepřihlašuje. Účastníci si vyberou podle svého zájmu.

  • RNDr. Jan Proška: Theranostika
    Využití nanočástic a laserů v biomedicíně. Budeme si povídat o nanočásticích, které je možné cílit uvnitř organismu například do nemocné tkáně, programovat jejich funkce a pomocí laserového záření, které prostupuje tkání, provádět nejenom diagnostiku, ale také chirurgii bez skalpelu.
    • Posluchárna: 114
  • Ing. Tomáš Jakoubek: Jak zkoumáme strukturu hmoty v CERNu?
    Veselé povídání o historii fyziky částic, urychlovačích, významných objevech a hlavně o tom, jak to vlastně v CERNu doopravdy vypadá a funguje (aneb kolik nepravd nám říkají v televizi).
    • Posluchárna: 13
  • Ing. Zuzana Čapková: Nápady na síti - inspirujte se
    Kdo by chtěl vynalézat něco už vynalezeného? Kromě mnoha zajímavostí, informací a databází z různých oborů jsou na Internetu i volně přístupné patentové databáze ze zahraničních patentových úřadů. Jednou z největších mezi nimi je Espacenet s více než 90 miliony záznamů mapující stav techniky od roku 1836 do současnosti. Spravuje ji Evropský patentový úřad. Zjistíte, jak v ní vyhledávat a přijdete na to, k čemu všemu mohou patentové informace sloužit. Seznámíte se i s národní patentovou databází Úřadu průmyslového vlastnictví (českého patentového úřadu). A také se dovíte, co musí technické řešení (nápad) splňovat, aby bylo patentovatelné.
    • Posluchárna: 10
  • Ing. Ondřej Novák: Havárie v jaderné energetice
    Jaderná energetika během svého vývoje zažila několik velkých jaderných havárií. Co se při nich dělo? Jak jsme se poučili? Je možné aby se něco podobného zopakovalo? Těmto otázkám se bude věnovat tento seminář. Prostor bude i pro další dotazy z oblasti jaderné energetiky. Tak neváhejte dorazit
    • Posluchárna: 11
  • prof. Ing. Jiří Kunz, CSc.: Vyšetřovat a léčit lze nejen živé pacienty, ale i materiály
    Lomy nejrůznějších strojních částí a konstrukcí způsobují hospodářství průmyslově rozvinutých zemí značné ekonomické škody, jejichž výši lze např. v České republice odhadnout na 170 mld Kč ročně. Při řešení problematiky šíření trhlin v nejrůznějších částech strojů a konstrukcí se v mnoha případech používá analogických postupů, jako v medicíně. Experimentální analýze poruch se věnuje fraktografie, což je vědní obor, který má celou řadu společných znaků s patologií. Speciální úpravy složení a struktury materiálů jsou zase analogií k preventivní léčbě. Nejnovějším trendem je vývoj materiálů se samouzdravovacími schopnostmi. Snahou je napodobit při zacelování trhlin v konstrukčních materiálech obdobný postup, díky kterému dochází k hojení zlomených kostí živých organizmů.
    • Posluchárna: 115

  • copyright © 2006 Vojtěch Svoboda, Vojtěch Kusý