Přednášky

Nedělní přednášky

Základní úvodní přednášky nedělního dopoledne:

Nedělní odpoledne 17. 6. od 14:00 bude věnováno populárně vědeckým přednáškám. Organizováno jich bude paralelně několik. V přihlášce si, prosím, vyberte jednu, o kterou máte zájem. Zde neprobíhá výběr, dostanete se na tu, kterou si vyberete.

  • Ing. Ondřej Grover: Termojaderná fúze
    Základní principy získávání energie slučováním lehkých jader izotopů vodíku. Historický úvod, podmínky zapálení reakce, idea setrvačného a magnetického udržení plazmatu. Problematika zdrojů, bezpečnosti a odpadů. Současný stav a výhledy badatelského úsilí jak v českém, tak ve světovém měřítku.
    • Posluchárna: 103
  • Ing. Aleš Materna, Ph.D.: Pevné, pevnější, nejpevnější
    Je pevnější vlákno z pavučiny nebo oceli? Bude nám pevnost současných materiálů stačit na vědecké projekty 21. století, jakými jsou například kosmický výtah nebo fúzní reaktor? Jak se uplatňují počítače při pevnostních výpočtech? Přednáška se snaží odpovědět na tyto, ale i mnohé další otázky.
    • Posluchárna: 114
  • doc. Ing. Václav Čuba, Ph.D.: Chemie a záření
    Co vlastně objevila Marie Curie? Jaké jsou chemické důsledky interakce záření s hmotou? Co je radiační chemie a radiochemie? Přednáška pokrývá hraniční oblast mezi chemií a fyzikou.
    • Posluchárna: 314
  • prof. Ing. Igor Jex, DrSc.: Záření černého tělesa
    • Posluchárna: 115
  • doc. Ing. Miroslav Virius, CSc.: Pravda a lež ve fotografii digitálního věku
    Fotografii – ať digitální nebo klasickou – obvykle považujeme za důvěryhodné svědectví skutečnosti. Podívejme se tedy, kde může ve fotografii dojít ke ztrátě nebo zkreslení informace. Ukážeme si, čím se záznam skutečnosti na fotografii liší od záznamu lidským okem, krátce se zastavíme u přirozených procesů ztráty informace ve fotografii, jako je stárnutí nosiče, a pak se budeme věnovat úmyslné manipulaci, jejímž cílem je změna zaznamenané informace. I když budeme hovořit převážně o digitální fotografii, zastavíme se krátce i u klasické fotografie, neboť úmyslná manipulace s obsahem fotografie má velmi dlouhou tradici.
    • Posluchárna: PC studovna 9
  • Ing. Filip Fejt: Jak fungují jaderné reaktory?
    V přednášce se student dozví jak fungují jaderné reaktory a co všechno se nachází v areálu jaderné elektrárny. Prezentace popisuje jednotlivé části na základě porovnání jaderné elektrárny Temelín a nejslavnější animované jaderné elektrárny ve Springfieldu.
    • Posluchárna: 111
  • Ing. Richard Švejkar: Laser – malířský štětec, nástroj nebo zbraň?
    Přijďte si poslechnout co je laser, kde všude se s ním můžete setkat, a jak může pomáhat v běžném životě. Společně projdeme od historie vzniku prvního laseru, přes desítky let vývoje až do současnosti k moderním laserovým systémům. Lasery v dnešní době nacházejí uplatnění ve většině odvětví lidské činnosti. Ukážeme si různorodá uplatnění laserů jako nástrojů v medicíně, průmyslu, armádě a bezpečnostní sféře, umění, ale i ve výzkumu.
    • Posluchárna: 11

Pondělní přednášky

Základní přednáška

V pondělí odpoledne 18. 6. od 16:30 organizujeme pro účastníky přednášku z oblasti Umění vědecké prezentace. První díl se bude věnovat dovednostem jak připravit efektivní prezentaci a jak sestavit sborníkový příspěvek - což jsou zručnosti potřebné právě v této fázi konání TV@J. Tato přednáška je povinná pro účastníky, kteří přijíždějí na TV@J poprvé.

Alternativní přednášky

V pondělí odpoledne 18. 6. od 16:30 nabízíme pro ty, kteří přijeli na TV@J podruhé či potřetí, alternativní přednášky.

  • Ing. Vítězslav Jarý, Ph.D.: Jak se scintilátory detekovat ionizující záření? Rychle, účinně a levně.
    V posledních letech raketově roste počet průmyslových, lékařských, bezpečnostních a vědeckých aplikací, při kterých je nutné detekovat neviditelné ionizující záření (např. gama záření, rentgenové záření) a scintilační metoda je jednou z nejpoužívanějších pro tento účel. Přednáška se tedy bude zabývat scintilačními materiály. Scintilační materiály přeměňují energii vysokoenergetického ionizujícího záření na fotony z oblasti ultrafialového nebo viditelného záření, které se pak dají běžnými fotodetektory převést na elektrický signál a dále je zpracovat. Mezi nejznámější aplikace, kde se se scintilačními materiály můžeme potkat, patří výpočetní tomografie (CT), pozitronová emisní tomografie (PET), detektory urychlovače částic LHC v CERNu nebo moderní monitorovací drony používané kolem Fukušimy v Japonsku.
    • Posluchárna: 114
  • prof. Dr. Ing. Michal Beneš: Termodynamika bruslení
    Příspěvek je věnován přehledu fyzikálních jevů doprovázejících skupenskou změnu mezi pevnou fází (ledem) a tekutou fází (vodou) v malém měřítku. Motivačním příkladem je vysvětlení fyzikálních principů bruslení na ledě. Tento příklad je pak uveden do souvislosti matematickým modelováním procesů zamrzání a tání půdních vrstev s ohledem na roční období nebo klimatické změny v polárních oblastech. Zkoumání těchto jevů má souvislost např. s pochopením globálních ekologických procesů nebo s vývojem špičkových technologií v materiálových vědách.
    • Posluchárna: 111
  • doc. Ing. Ladislav Kalvoda, CSc.: Jak se žije ve dvou dimenzích
    Cílem přednášky je představit posluchačům pozoruhodné fyzikální vlastnosti a zvláštnosti ultratenkých atomárních a molekulárních vrstev a demonstrovat možnosti jejich praktického uplatnění v rozmanitých aplikacích.
    • Posluchárna: 115

Středeční přednášky

Hlavní přednáška

V středeční dopoledne 20. 6. od 8:30 je organizována společná přednáška pro všechny účastníky.

  • doc. RNDr. Oldřich Semerák, DrSc. (Ústav teoretické fyziky, MFF UK): O obecné teorii relativity a Hawkingovi
    • Posluchárna: 103

Základní přednáška

V středeční dopoledne 20. 6. od 10:30 organizujeme pro účastníky přednášku z oblasti Umění vědecké prezentace. Druhý díl se bude věnovat prezentačním dovednostem - což je zručnost potřebná právě v této fázi konání TV@J. Tato přednáška je povinná pro účastníky, kteří přijíždějí na TV@J poprvé.

Alternativní přednášky

V středeční dopoledne 20. 6. od 10:30 nabízíme pro ty, kteří přijeli na TV@J podruhé či potřetí, alternativní přednášky.

  • RNDr. Jan Proška: Biomolekuly jako stroje aneb Atomový pořádek
    Málokterého člověka se zájmem o fyziku dnes překvapí, že na řadu biomolekul lze pohlížet rovněž jako na mechanická zařízení, jednoduše řečeno jako na stroje. Co ale často udivuje i specializované odborníky, je efektivita, se kterou pracují. Jedním takovým příkladem může být enzym označovaný jako acetylcholinesterása. Molekula s velkým fyziologickým významem a v posledních týdnech v médiích často zmiňovaný cíl nervově paralytických látek. Je nesmírně výkonná. Za jedinou sekundu dokáže rozložit až 25 tisíc molekul nervového přenašeče acetylcholinu. Pokud si ale představíme 'mechaniku' transportu molekul acetylcholinu do aktivního místa enzymu a přidáme ještě problém s odvodem zplodin rozkladné reakce, stojíme před velkými fyzikálními problémy, jako je například difúzní limit. Jak se fyzikálně řeší taková 'záhada přírody' a jakými mechanismy fungují nervově paralytické jedy si zcela bezpečně povíme.
    • Posluchárna: 114
  • Bc. Pavel Eichler: Matematické modelování dynamiky tekutin
    Simulace dynamiky tekutiny patří k intenzivně zkoumaným částí numerické matematiky. S úlohami zahrnující dynamiku tekutin se v praxi můžeme setkat často, například v automobilovém nebo leteckém průmyslu při určování aerodynamiky, v energetickém průmyslu, ve zdravotnictví při zkoumání dynamiky proudění krve v cévách a v mnohých dalších odvětvích. V rámci tohoto příspěvku bude představena moderní numerická metoda lattice Boltzmann s metodou vnořené hranice pro modelování interakce tekutiny s pevnými a elastickými překážkami. Po stručném teoretickém úvodu bude tato metoda představena na několika názorných příkladech, na nichž budou ilustrovány výhody této numerické metody.
    • Posluchárna: 11
  • Ing. Jan Čepila, Ph.D.: Kolik kvarků je v protonu?
    V učebnici se můžete dočíst, že jádro se skládá z protonu a neutronu. Ty se potom skládají ze tří kvarku. Je tomu skutečně tak, nebo je realita trochu zamotanější? Víme vůbec, co to je kvark? Jak do toho promluví kvantová mechanika? Pokusíme si ukázat, že odpověď na otázku je stejně důležitá, jako otázka sama.
    • Posluchárna: 115
  • Ing. Ondřej Novák: Havárie v jaderné energetice
    Jaderná energetika během svého vývoje zažila několik velkých jaderných havárií. Co se při nich dělo? Jak jsme se poučili? Je možné aby se něco podobného zopakovalo? Těmto otázkám se bude věnovat tento seminář. Prostor bude i pro další dotazy z oblasti jaderné energetiky. Tak neváhejte dorazit
    • Posluchárna: 10

Diskuzní párty

Středeční podvečer 20. 6. od 17:30 do +/-19:00 je věnován besedám nad různými tématy současně řešených problémů na FJFI ČVUT. Besedy se konají v posluchárnách na Břehové ulici. Navštívit můžete besedu dle vlastního zájmu.

  • Ing. Petr Kolenko, Ph.D.: Paradoxy strukturní analýzy a její význam v běžném životě
    Vnitřní struktura určuje vlastnosti jakéhokoliv materiálu. Analytické metody zkoumání struktury jsou důležitou součástí téměř každého průmyslového odvětví. Lze díky nim odpovídat na otázky: Jak vylepšit současný produkt? Jak zvýšit životnost konkrétní součástky? Jaké složení mají nová léčiva? Jak v těle fungují makromolekuly?
    • Posluchárna: 114
  • Ing. Tomáš Kouřim: Matematika v kasinu
    Už jste se někdy vsadili? A vyhráli jste? Na této přednášce se dozvíte jaké sázky uzavírat, když člověk chce vyhrát. Budeme si povídat o tom, proč má kasino nebo sázková kancelář vždycky navrch a jak tam neprohrát kalhoty. Ukážeme si, jak sázky souvisejí s pravděpodobností a matematikou obecně a jemně naznačíme, jak to všechno vypočítat. Především se ale zaměříme na příklady z reálného života.
    • Posluchárna: 103
  • Ing. Kateřina Chytrá: Užití ionizujícího záření v medicíně
    * Radioterapie-vyhánění čerta ďáblem? zdejeenter * 80 let, metastázy v plicích, má smysl hledat další? zdejeenter *Jak prokázat mozkovou smrt. zdejeenter * Pacient po aplikaci radiofarmaka či radionuklidu zemře. Co s tělem?
    • Posluchárna: 115
  • Ing. Jan Pšikal, Ph.D.: Ultraintenzivní laserové impulzy, aneb co se skrývá za projektem ELI
    Co znamená slovo laser a jakých možností už v této oblasti lidé dosáhli (od attosekund k petawattum)? Jak se hmota pod vlivem intenzivního záření mění v horké plazma a co se s ní děje potom? Jak se na tento proces díváme očima vědy a k čemu tento výzkum směřuje? Co si představit pod pojmem ELI? Pokud Vás zajimá odpověď na tyto a podobné otázky, přijďte se podívat a zeptat.
    • Posluchárna: 10

  • Ukázka z miniprojektu u tokamaku

    Vědecká témata

    Co si budete moci zkusit změřit, zpracovat a prezentovat?


    Ukázka exkurze - ÚFE

    Exkurze

    Která vědecká pracoviště budete letos moci navštívit?