Ing. Vojtěch Svoboda, CSc.: Základní motivační a organizační přednáška k TV@J
Základní úvodní motivační a organizační přednáška Týdne vědy
Posluchárna: 103
Nedělní paralelní přednášky (14.00)
Mgr. Jaroslav Hamrle, Ph.D.: Jak popsat materiál pomocí kvantové mechaniky
Jak spočítat vlastnosti materiálů, např. jejich optické, mechanické, magnetické či vodivostní vlastnosti? Základem těchto výpočtů je kvantově-mechanický popis elektronů, ze kterých se materiál skládá. Z pohledu kvantové mechaniky, tento popis zahrnuje dva kroky: nejprve popis jednoho elektronu pomocí jeho vlnové funkce. Druhým krokem je popis velkého souboru elektronů, kde je nutno započítat jejich vzájemnou interakci a zajistit Pauliho vylučovací princip. Tyto popisy se nazývají výpočty z prvních principů nebo ab-initio metody. Z kvantově-mechanického popisu elektronů v materiálu je pak možno vypočítat jeho vlastnosti. V této přednášce se omezíme se na popis materiálů, s periodickým uspořádáním atomů (krystaly), a dále se omezíme na zjednodušený popis elektron-elektronové interakce, tzv. teorie hustotního potenciálu (DFT, density functional theory).
Posluchárna: 103
Počet účastníků: 33
doc. Ing. Aleš Materna, Ph.D.: Pevné, pevnější, nejpevnější
Je pevnější vlákno z pavučiny nebo oceli? Bude nám pevnost současných materiálů stačit na vědecké projekty 21. století, jakými jsou například kosmický výtah nebo fúzní reaktor? Jak se uplatňují počítače při pevnostních výpočtech? Přednáška se snaží odpovědět na tyto, ale i mnohé další otázky.
Posluchárna: 11
Počet účastníků: 8
doc. Ing. Lubomíra Dvořáková, Ph.D.: Wythoffova hra aneb zraněná dáma
Wythoffova hra je známá hra pro dva hráče hraná s hromádkami kamenů, žetonů, mincí, ale taky třeba v podobě tzv. zraněné dámy na šachovnici. Je nejen zábavná, ale může posloužit pro seznámení s nestandardními numeračními systémy. Výherní pozice se totiž dají popsat pomocí zápisů čísel ve Fibonacciho soustavě. A jak známo, kde jsou Fibonacciho čísla, tam je i zlatý řez, takže nepřekvapí, že se výherní pozice dají popsat i pomocí zlatého řezu.
Posluchárna: 114
Počet účastníků: 14
Ing. Ondřej Ficker, Ph.D.: Termojaderná fúze
Odkud berou hvězdy tolik energie? Potřebujeme zdroj podobného typu na zemi? Nebude jeho realizace příliš drahá, nebude trvat příliš dlouho? Jaké jsou základní principy a podmínky pro dosažení stabilní a energii produkující konfigurace fúzního reaktoru na Zemi? Jak k současnému fúznímu výzkumu přispívá česká věda? Na všechny tyto otázky se pokusíme v průběhu přednášky společně odpovědět.
Posluchárna: 115
Počet účastníků: 25
Ing. Ondřej Kořistka, MBA: Výpočetní tomografie očima fyzika, biologa a matematika
Začátek 70. let, kdy lékaři poprvé nahlédli na anatomii pacienta trojrozměrně a zároveň neinvazivně metodou výpočetní tomografie (CT), se stal revolucí ve zdravotnictví. Výpočetní tomografy jsou dnes nedílnou součástí každé nemocnice a umožňují pokročilé medicínské aplikace. Jaká fyzika se schovává za interakcemi ionizujícího záření? Jak radiace působí na naše buňky? Je to pro pacienta bezpečné? A jaká matematika je schována za rekonstrukcí CT obrazu? Podívejme se, jakým "kouzlem" dokáže cétéčko rozřezat pacienta na jednotlivé kostičky a ty pak poskládat jako domeček z lega, jakou roli v tom hraje fyzika a matematika a jaké principy radiační ochrany uplatňujeme ve zdravotnictví.
Posluchárna: 215
Počet účastníků: 27
doc. RNDr. Ing. Petr Distler, Ph.D. et Ph.D.: Čím se zabývá jaderná chemie v roce 2025?
Podíváme se na aktuální zajímavosti i řešená témata na poli jaderné chemie, krátce nahlídneme do historie a bude Vás čekat i pár slov o nakládaní s ozářeným jaderným palivem, tedy o jaderné energetice z pohledu chemika.
Posluchárna: 314
Počet účastníků: 18
Pondělní přednáška o vědecké komunikaci pro nováčky na TV@J (16.30)
Ing. Vojtěch Svoboda, CSc.: Vědecká prezentace I – jak na prezentace a publikace
Posluchárna: 103
Pondělní alternativní přednášky pro ty, co jsou na TV@J poněkolikáté (16.30)
Ing. Barbora Drtinová, Ph.D.: Ukládáni radioaktivního odpadu.
Problematika ukládání radioaktivního odpadu a vyhořelého jaderného paliva, základní klasifikace RAO, původci RAO, zpracování RAO, typy úložišť, bariérový systém, alternativní osud RAO.
Posluchárna: 10
Počet účastníků: 7
Ing. Josef Bobek: Large Hadron Collider - Proč byl postaven 27km tunel za 100 miliard?
Urychlovač LHC, fyzika která motivovala stavbu, fyzika která se potvrdila a která (zatím) ne a co bude dál.
Posluchárna: 11
Počet účastníků: 7
Ing. Ondřej Kořistka, MBA: Radonový tanec v jeskyních aneb predikce zemětřesení skrz anomální signály
Ionizující záření je nenahraditelným služebníkem v lékařství, energetice, průmyslu i mnoha dalších odvětvích, které by vám ani nepřišly na mysl. Napadlo by vás třeba, že radiace může pomoci při detekci a predikci zemětřesení? Tektonická aktivita v zemské kůře vyvolává napětí a změnu tlaku v horninovém prostředí. Dochází ke zlomovým poruchám v těle horninových masivů a otevírají se nové transportní kanály, kterými může spolu s dalšími plyny proudit i radon - radioaktivní plyn z uran-radiové přeměnové řady. Koncentrace radonu a její změny v souvislosti se seismickou aktivitou lze kontinuálně monitorovat v přirozených podzemních prostorách - jeskyních. Z dat lze vyčíst retrospektivní korelaci mezi anomálním vzrůstem či poklesem koncentrace plynů a následným zemětřesením. Otázka zní: lze korelovat koncentraci radonu a seismickou aktivitu projektivně? Může nám radost vyvěštit zemětřesení?
Posluchárna: 114
Počet účastníků: 8
prof. Ing. Ladislav Musílek, CSc.: Jaderné zbraně
Využití štěpení těžkých atomových jader pro vojenské účely se stalo hrozbou bezprostředně po jeho objevu a zjištění, že může být významným zdrojem energie. Přednáška se zabývá vývojem a principy jaderných zbraní založených na štěpení zejména se zřetelem na americký projekt Manhattan během 2. světové války, který vyústil v první a poslední válečné použití na japonská města Hirošimu a Nagasaki, i dalším zvyšováním účinnosti těchto zbraní s využitím energie uvolňované při slučování lehkých jader (termojaderné zbraně). Stručně popisuje jak průběh řetězové štěpné reakce, tak také podmínky pro iniciování fúzní reakce. A nedílnou součástí je přehled účinků jaderného výbuchu počínaje tlakovou a tepelnou vlnou, přes ionizující záření a radioaktivní kontaminaci až po elektromagnetický impuls a výpadek radarového signálu.
Posluchárna: 115
Počet účastníků: 33
Hlavní pozvaná přednáška (Středa 8.30)
prof. Ing. Zuzana Masáková, Ph.D.: Víte, proč zlomek 22/7 tak dobře aproximuje číslo pi?
Umět správně aproximovat iracionální čísla zlomky je velmi podstatné pro všechny technické i fyzikální výpočty. Přesnost aproximace může být tím větší, čím větší dovolíme jmenovatel aproximujícího zlomku. Jak ale najít zlomek, který – mezi všemi zlomky se jmenovatelem menším než dané n – nejlépe aproximuje Ludolfovo číslo π, Eulerovo číslo e nebo třeba √ 7?
V přednášce si povíme o řetězových zlomcích, které se k hledání nejlepších aproximací využívají, ale zároveň mají spoustu zajímavých vlastností a o číslech mohou vypovídat i více než jen udáním jejich velikosti.
Posluchárna: 103
Kdy: 8:30
Středeční přednáška o vědecké komunikaci pro nováčky na TV@J (10.30)
Darren Copeland, MSc.: Intro to the scientific communication – general introduction to public speaking
Giving presentations in English is a challenge, especially if you don’t consider yourself a natural-born public speaker. In my experience, mathematicians and scientists often consider themselves more naturally introverts than extroverts, and the thought of presenting their work in public is a frightening prospect. I would like to challenge these assumptions by providing a few helpful tips on public speaking and by providing several approaches that should help you feel more confident when addressing an audience.
Posluchárna: 103
Středeční alternativní přednášky pro ty, co jsou na TV@J poněkolikáté (10.30)
Ing. Anna Jelínek Michaelidesová, Ph.D.: Radiobiologie
Co se stane, když buňku zasáhne radiace? Umře? Opraví se? Změní se na superpadoucha? V této přednášce se podíváme na to, jak ionizující záření ovlivňuje živé buňky, především jejich DNA – klíčový nositel genetické informace. Ukážeme si, jak se buňky brání a opravují, kdy se jim to nepovede a co z toho může vzniknout – třeba mutace vedoucí až ke vzniku rakoviny. Zjistíme také, jak vědci zkoumají vliv záření pomocí různých metod a modelů, a hlavně – jak tyto poznatky pomáhají v boji proti rakovině díky radioterapii. Pokud vás zajímá propojení biologie, fyziky a medicíny, tahle přednáška je přesně pro vás!
Posluchárna: 10
Počet účastníků: 2
Kdy: 10:30
doc. Ing. Radek Fučík, Ph.D.: Matematické modelování přírodních a medicínských procesů
Víte, co je to matematické modelování a jak se takové modelování dělá? V první části přednášky se dozvíte základní informace o matematickém modelování proudění tekutin (CFD) pomocí Mřížkové Boltzmannovy metody a stručně o vědeckých výpočtech na superpočítačích a GPU na FJFI ČVUT v Praze.
Potom si ukážeme některé aplikace matematického modelování v medicíně (zpracování obrazových dat z magnetické rezonance, proudění v cévách a perfuze myokardu) a použití pro simulace přírodních procesů (proudění a transport v porézním prostředí, proudění a transport v mezní vrstvě atmosféry, nadpovrchové proudění a transport, zamrzání v porézním prostředí a fluidní spalování v oxyfuel režimu).
Posluchárna: 11
Počet účastníků: 6
prof. Ing. Tomáš Čechák: Radiometrické datování - Historie Země a lidstva
V dějinách lidstva jsou dvě období, která výrazně změnila přístup k chápání minulosti a k určování dat souvisejících jak s lidskou společností, tak s historií Země. První bylo období odpovídající začátkům používání písma k záznamu historických událostí. Druhé období kolem poloviny dvacátého století souvisí s objevem radioaktivity a použití radioaktivních prvků k datování.
Pokud se nezachovaly písemné záznamy nebo pokud šlo o datování událostí před vznikem písma a to i událostí souvisejících s dávnou historií Země, bylo jakékoli určení stáří většinou složité, často zcela nemožné. Změnilo to až využití radionuklidů a jejich specifických vlastností. Přednáška je věnována studiu jevů, které umožňují získat data o stáří zkoumaných objektů metodami využívajícími ionizující záření.
Posluchárna: 114
Počet účastníků: 18
Ing. Ondřej Kořistka, MBA: Terénní dozimetrie aneb střípky z radostí a strastí jaderného fyzika
Jaderná fyzika není jen o reaktorech v elektrárnách a urychlovačích částic v CERNu, je to spletité klubko mnoha podoborů. Vydejme se po jedné nitce nesoucí označení "radiační fyzika", též fyzika ionizujícího záření. Tempo bude pohodové a odpočinkové a na naší cestě se podíváme pod pokličku práce radiačního fyzika, který s radiací prožívá skutečně nevšední radosti i strasti - ať už v laboratoři, v nemocnici, na haldách, v dolech a jeskyních či v obýváku pana Nováka. Pod heslem #inspiraceJádrem projdeme galerii konkrétních projektů, které vám představí ionizující záření jako skvělého sluhu. Na závěr si vysvětlíme, jak záření působí na lidské buňky a jak se před ním chránit, aby se z dobrého sluhy nestal zlý pán.
Posluchárna: 115
Počet účastníků: 28
Ing. Alena Zavadilová, Ph.D.: Laser-Induced Breakdown Spectroscopy a uran (nejen v přírodních vodách)
Představte si metodu, která laserem vytvoří miniaturní výbuch na povrchu vzorku – metodu tak jednoduchou, že není třeba zkumavek ani chemikálií a zároveň tak chytrou, že vyčte chemické složení! Přesně to umí metoda Laser-Induced Breakdown Spectroscopy (LIBS). V této přednášce se dozvíte, něco o uranu, jak ho pomocí laseru můžeme zkoumat a proč je to důležité pro životní prostředí i bezpečnost. Objevte, jak fyzika, chemie a technologie spolupracují při hledání odpovědí na otázky dnešní vědy.
Posluchárna: 315
Středeční diskuzní párty (17.30)
RNDr. Věra Krajčová, Ph.D.: Nanoskopie a nanosvět
Jsou nanotechnologie něco nového? Kde se vzaly a k čemu nám jsou dobré? Pojďme se vypravit do světa nanorozměrů, ve kterém nic není takové, jak bychom mohli očekávat.
Posluchárna: 10
Počet účastníků: 1
Ing. Ondřej Kořistka, MBA: S čertem špatně, bez čerta hůř! Nebo ne?
Vstupní tvrzení do diskuze:
A: Obrovskou výhodou jaderných technologií je její bezpečnost.
B: Obrovskou nevýhodou jaderných technologií je strach veřejnosti o bezpečnost.
Proč myslíte, že to tak je? Souvisí to s radiací, která není vidět, slyšet ani cítit, a možná právě proto v nás žlutý trojúhelník se symbolem radioaktivity podněcuje obavy či dokonce strach? Jak vnímá jadernou a radiační problematiku veřejnost, často pod tlakem médií neustále oživujících Černobyl? Porovnejme fyzikální obraz radiace s pohledem mediálním a politickým, který často reflektuje, že žijeme v době, kdy emoce a pocity znamenají více než fakta. Během povídání si definujeme, co to ta jaderná bezpečnost vlastně je, a představíme si koncept tzv. kultury bezpečnosti. Povíme si, proč už nikdy nemůže nastat druhý Černobyl a jak jsme se poučili z Fukušimské havárie. Připravte si prosím názor nebo protiargument na úvodní tvrzení a dále uvidíme, zda nás diskuze zanese spíše směrem energetiky, radioaktivity či biologických účinků záření.
Posluchárna: 103
Počet účastníků: 48
Ing. Lenka Frýbortová, Ph.D.: Co je vlastně ta jaderná bezpečnost a jak na ni
Povíme si, co je jaderná bezpečnost, jaké další oblasti bezpečnosti jsou pro jaderná zařízení důležité, a jak se to všechno posuzuje. Řekneme si, jaké jsou základní principy jaderné bezpečnosti a na co si musíme dávat bacha, aby vše fungovalo tak jak má, i když se třeba objeví nějaká chyba. Rozebereme si, co všechno se může na elektrárně stát, co se opravdu stává, jak se to hodnotí a jak tomu hodnocení rozumět. A povíme si, co už se v minulosti stalo a jaké to mělo důsledky.
Posluchárna: 11
Ing. Vladimír Jarý, Ph.D.: Teorie her
V této přednášce se nejprve zaměříme na tahové hry pro dva hráče. Odvodíme si algoritmus minimax řešící takovéto hry a vysvětlíme si proč není pro praktické účely použitelný a jak by šel vylepšit.
Posluchárna: 114
Počet účastníků: 7
Ing. Miloš Tichý, CSc.: Energetika ČR včera, dnes a zítra
Cílem setkání bude poskytnout základní fakta o české energetice v evropském kontextu a umožnit vytvoření vlastního názoru nezatíženého předsudky a ideologií. V české energetice by se během několika následujících let mělo rozhodnout o dalším směřování. Především je to otázka soběstačnosti v zásobování elektřinou; soběstačnost ve všech energiích je nereálná pro absenci zásob ropy a zemního plynu. Další důležitou strategickou otázkou je úloha státu ve velmi liberalizované energetice. Změny ve fosilní elektroenergetice jsou rámovány dohodnutými podstatně vyššími emisními limity, zastaralostí většiny systémových elektráren a tepláren a docházejícími zásobami hnědého uhlí. Rozvoj jaderné energetiky je limitován omezenou kompatibilitou s liberalizovaným prostředím, odporem některých sousedních zemí a malou ochotou obyvatelstva připustit stavbu mimo současné areály. Podobně je omezeno i teplárenství konkurenceschopné jen s hnědým uhlím a nezbytnosti splnění emisních limitů. Přednáška popisuje současný stav jako výsledek dlouhodobého vývoje jak techniky tak společenského uspořádání. Upozorňuje na omezující podmínky dalšího rozvoje a ukazuje možné směry, které jsou politickým rozhodnutím i když zarámovaným výsledky modelování. Oponuje názoru, že 'vědci nám spočtou jak energetika bude vypadat'. Zároveň jsou presentována hlavní témata budoucí energetiky jako je distribuovaná energetika a chytré sítě.
Posluchárna: 115
Počet účastníků: 37
Mimořádné vstupy (Různě v programu)
Barbora Růžičková: Pozvánka na studentské soustředění TCN ( tábor organizovaný SU FJFI)
Propagace sympatické studentské akce
Posluchárna: Atrium
Kdy: Pondělí 18:00
RNDr. Petr Chaloupka, Ph.D.: Pozvánka na Turnaj mladých fyziků