Ing. Vojtěch Svoboda, CSc.: Základní motivační a organizační přednáška k TV@J
Posluchárna: 103
Nedělní paralelní přednášky (14.00)
Mgr. Jaroslav Hamrle, Ph.D.: Jak popsat materiál pomocí kvantové mechaniky
Jak spočítat vlastnosti materiálů, např. jejich optické, mechanické, magnetické či vodivostní vlastnosti? Základem těchto výpočtů je kvantově-mechanický popis elektronů, ze kterých se materiál skládá. Z pohledu kvantové mechaniky, tento popis zahrnuje dva kroky: nejprve popis jednoho elektronu pomocí jeho vlnové funkce. Druhým krokem je popis velkého souboru elektronů, kde je nutno započítat jejich vzájemnou interakci a zajistit Pauliho vylučovací princip. Tyto popisy se nazývají výpočty z prvních principů nebo ab-initio metody. Z kvantově-mechanického popisu elektronů v materiálu je pak možno vypočítat jeho vlastnosti. V této přednášce se omezíme se na popis materiálů, s periodickým uspořádáním atomů (krystaly), a dále se omezíme na zjednodušený popis elektron-elektronové interakce, tzv. teorie hustotního potenciálu (DFT, density functional theory).
Posluchárna: 103
doc. Ing. Aleš Materna, Ph.D.: Pevné, pevnější, nejpevnější
Je pevnější vlákno z pavučiny nebo oceli? Bude nám pevnost současných materiálů stačit na vědecké projekty 21. století, jakými jsou například kosmický výtah nebo fúzní reaktor? Jak se uplatňují počítače při pevnostních výpočtech? Přednáška se snaží odpovědět na tyto, ale i mnohé další otázky.
Posluchárna: 9
Ing. Ondřej Kořistka, MBA: Výpočetní tomografie očima fyzika, biologa a matematika
Začátek 70. let, kdy lékaři poprvé nahlédli na anatomii pacienta trojrozměrně a zároveň neinvazivně metodou výpočetní tomografie (CT), se stal revolucí ve zdravotnictví. Výpočetní tomografy jsou dnes nedílnou součástí každé nemocnice a umožňují pokročilé medicínské aplikace. Jaká fyzika se schovává za interakcemi ionizujícího záření? Jak radiace působí na naše buňky? Je to pro pacienta bezpečné? A jaká matematika je schována za rekonstrukcí CT obrazu? Podívejme se, jakým "kouzlem" dokáže cétéčko rozřezat pacienta na jednotlivé kostičky a ty pak poskládat jako domeček z lega, jakou roli v tom hraje fyzika a matematika a jaké principy radiační ochrany uplatňujeme ve zdravotnictví.
Posluchárna:
Pondělní přednáška o vědecké komunikaci pro nováčky na TV@J (16.30)
Pondělní alternativní přednášky pro ty, co jsou na TV@J poněkolikáté (16.30)
Ing. Ondřej Kořistka, MBA: Radonový tanec v jeskyních aneb predikce zemětřesení skrz anomální signály
Ionizující záření je nenahraditelným služebníkem v lékařství, energetice, průmyslu i mnoha dalších odvětvích, které by vám ani nepřišly na mysl. Napadlo by vás třeba, že radiace může pomoci při detekci a predikci zemětřesení? Tektonická aktivita v zemské kůře vyvolává napětí a změnu tlaku v horninovém prostředí. Dochází ke zlomovým poruchám v těle horninových masivů a otevírají se nové transportní kanály, kterými může spolu s dalšími plyny proudit i radon - radioaktivní plyn z uran-radiové přeměnové řady. Koncentrace radonu a její změny v souvislosti se seismickou aktivitou lze kontinuálně monitorovat v přirozených podzemních prostorách - jeskyních. Z dat lze vyčíst retrospektivní korelaci mezi anomálním vzrůstem či poklesem koncentrace plynů a následným zemětřesením. Otázka zní: lze korelovat koncentraci radonu a seismickou aktivitu projektivně? Může nám radost vyvěštit zemětřesení?
Posluchárna:
Zamyšlení (Středa 9.00)
prof. Ing. Zuzana Masáková, Ph.D.: Víte, proč zlomek 22/7 tak dobře aproximuje číslo pi?
Posluchárna:
Kdy: 9:00
Středeční přednáška o vědecké komunikaci pro nováčky na TV@J (10.30)
Středeční alternativní přednášky pro ty, co jsou na TV@J poněkolikáté (10.30)
Ing. Ondřej Kořistka, MBA: Terénní dozimetrie aneb střípky z radostí a strastí jaderného fyzika
Jaderná fyzika není jen o reaktorech v elektrárnách a urychlovačích částic v CERNu, je to spletité klubko mnoha podoborů. Vydejme se po jedné nitce nesoucí označení "radiační fyzika", též fyzika ionizujícího záření. Tempo bude pohodové a odpočinkové a na naší cestě se podíváme pod pokličku práce radiačního fyzika, který s radiací prožívá skutečně nevšední radosti i strasti - ať už v laboratoři, v nemocnici, na haldách, v dolech a jeskyních či v obýváku pana Nováka. Pod heslem #inspiraceJádrem projdeme galerii konkrétních projektů, které vám představí ionizující záření jako skvělého sluhu. Na závěr si vysvětlíme, jak záření působí na lidské buňky a jak se před ním chránit, aby se z dobrého sluhy nestal zlý pán.
Posluchárna:
Středeční diskuzní párty (17.30)
Ing. Miloš Tichý, CSc.: Energetika ČR včera, dnes a zítra
Cílem setkání bude poskytnout základní fakta o české energetice v evropském kontextu a umožnit vytvoření vlastního názoru nezatíženého předsudky a ideologií. V české energetice by se během několika následujících let mělo rozhodnout o dalším směřování. Především je to otázka soběstačnosti v zásobování elektřinou; soběstačnost ve všech energiích je nereálná pro absenci zásob ropy a zemního plynu. Další důležitou strategickou otázkou je úloha státu ve velmi liberalizované energetice. Změny ve fosilní elektroenergetice jsou rámovány dohodnutými podstatně vyššími emisními limity, zastaralostí většiny systémových elektráren a tepláren a docházejícími zásobami hnědého uhlí. Rozvoj jaderné energetiky je limitován omezenou kompatibilitou s liberalizovaným prostředím, odporem některých sousedních zemí a malou ochotou obyvatelstva připustit stavbu mimo současné areály. Podobně je omezeno i teplárenství konkurenceschopné jen s hnědým uhlím a nezbytnosti splnění emisních limitů. Přednáška popisuje současný stav jako výsledek dlouhodobého vývoje jak techniky tak společenského uspořádání. Upozorňuje na omezující podmínky dalšího rozvoje a ukazuje možné směry, které jsou politickým rozhodnutím i když zarámovaným výsledky modelování. Oponuje názoru, že 'vědci nám spočtou jak energetika bude vypadat'. Zároveň jsou presentována hlavní témata budoucí energetiky jako je distribuovaná energetika a chytré sítě.
Posluchárna:
Ing. Ondřej Kořistka, MBA: S čertem špatně, bez čerta hůř! Nebo ne?
Vstupní tvrzení do diskuze:
A: Obrovskou výhodou jaderných technologií je její bezpečnost.
B: Obrovskou nevýhodou jaderných technologií je strach veřejnosti o bezpečnost.
Proč myslíte, že to tak je? Souvisí to s radiací, která není vidět, slyšet ani cítit, a možná právě proto v nás žlutý trojúhelník se symbolem radioaktivity podněcuje obavy či dokonce strach? Jak vnímá jadernou a radiační problematiku veřejnost, často pod tlakem médií neustále oživujících Černobyl? Porovnejme fyzikální obraz radiace s pohledem mediálním a politickým, který často reflektuje, že žijeme v době, kdy emoce a pocity znamenají více než fakta. Během povídání si definujeme, co to ta jaderná bezpečnost vlastně je, a představíme si koncept tzv. kultury bezpečnosti. Povíme si, proč už nikdy nemůže nastat druhý Černobyl a jak jsme se poučili z Fukušimské havárie. Připravte si prosím názor nebo protiargument na úvodní tvrzení a dále uvidíme, zda nás diskuze zanese spíše směrem energetiky, radioaktivity či biologických účinků záření.