Ve vědě se nesmíme podřízovat tomu, co se nám z jednoho či druhého pohledu jeví jako přitažlivé, ale tomu, co reprezentuje shodu teorie s experimentem.
Až si příště bude někdo stěžovat, že jste udělali chybu, tak mu řekněte, že je to možná dobře. Protože bez nedokonalostí a chyb bych neexistoval ani já a ani vy.
Náhodné pozorování může provádět ve skutečnosti (v podstatě) každý. Ale dospět od něj k velkému tušení, že za ním vězí něco významného, představuje velký krok, avšak ještě větší krok je pak cesta od tohoto tušení k jasnému vědeckému poznatku, co toto „něco“ vlastně je.
Při experimentování máte dvě možnosti: Pokud výsledek potvrzuje hypotézu, udělali jste měření. Pokud však výsledek hypotéze odporuje, tak jste udělali objev.
Proč jsou čísla nádherná? To je jako ptát se, proč je nádherná Beethovenova Devátá symfonie. Když nevíte proč, nemůže vám to nikdo vysvětlit. Já vím, že čísla jsou nádherná. A jestli nejsou, tak potom už není nic.
Všechny zákonitosti jsou velice lehce pochopitelné, když už jsou jednou známé. Problémem je se jich dobrat.
Věda se snaží vysvětlovat věci, které dosud nikdo nezná, takovým způsobem, aby to bylo všem srozumitelné. U poezie je tomu přesně naopak.
Statistiky obsahují počty účastníků a miniprojektů v historii Týdne vědy na Jaderce, resp. jemu předcházejímu Fyzikálnímu týdnu.